Fórum Spolku

[Bizon]

Pomalu se smrákalo. Padala mlha a jemně mrholilo. Seděl jsem u rozdělaného ohně, který lehce ozařoval mou tvář a do blízkého okolí vydával příjemné teplo. V ruce jsem svíral meč svého otce, na němž byl vykován znak mého hrdého národa a to dvouocasý lev s korunkou.

Hrdě jsem si ho prohlížel a vzpomínal na vyprávění mého otce o velkých bitvách, v kterých vedl mé bratry do boje proti nepřátelským hordám, aby ochránil všechny své sestry a bratry, kteří se nemohou ochránit sami. Vzpomínal jsem, jak mi otec vštěpoval doktrínu rytíře, v níž se odrážela hrdost, čest, spravedlnost, loajalita, respekt k soupeři a zdravý rozum, ale zároveň i tvrdost, odhodlání, vytrvalost a síla. Při putování ve svých vzpomínkách jsem se pomalu dostával k okamžiku svého života, který v mé duši zanechal hlubokou jizvu a v srdci nenávist k jakékoli formě zla.

Bylo mi 18 let. Byl krásný letní den. Na obloze ani mráček. Ve vzduchu byla cítit vůně rozličných jídel, která se vařila v okolních domácnostech. Procházel jsem se se svým otcem ulicemi hlavního města a on mi dával přednášku o používání dýky a meče v boji. Na konci své přednášky mi řekl: „ Synu můj, zapamatuj si tyto dvě moudra, kdy první zní : Aby zlo mohlo triumfovat postačí mu jediné, aby dobří lidé nedělali nic. A druhé zní : Zlo převládne, když dobří zklamou. Mysli na ně neustále a je měj na paměti. Jsi elitní bojovník. Jsi z rodu královských osobních strážců a je pro Tebe ctí zemřít pro krále a své bratry ve zbrani. Je Tvou povinností chránit krále, svou zemi, slabé a bezmocné. Tvůj život bez krále nemá smysl a jsi odpovědný za životy svých bratrů ve zbrani.“ Poté jsme se pomalu ubírali k domovu, kde nás čekal chutný a vydatný oběd. Procházeli jsme kolem několika na sebe poskládaných beden a já si všiml divného vršku pytle, který byl za bednami, ale nevěnoval jsem mu větší pozornost. Když jsme bednu, za níž byl pytel schovaný, minuli. Uslyšel jsem zvuk tření látky o dřevěnou bednu. Na tento zvuk reagoval i můj otec a jal se tasit svůj meč. Ale bylo již pozdě. Vzduchem již letěla vražedná dýka, která se zabodla přímo do srdce mého otce. Tomu se po zásahu podlomily kolena a s bolestnou grimasou v obličeji se skácel k zemi. Z posledních sil křičel: „ Chyť ho a předej spravedlnosti!“ Mou první reakci bylo pomoct otci, ale byl jsem vychován plnit rozkazy, tak jsem s vytaseným mečem stíhal vraha.

Dostihl jsem ho na mostě přes řeku, kde na druhé straně byl most zatarasen kupeckým vozem. Vrah neměl jinou možnost než se mi postavit v rovném boji nebo se utopit v řece. Vybral si tu první možnost. Do té doby jsem vraha viděl pouze ze zadu. Nyní se musel zastavit a otočit. Což také učinil s vytaseným mečem a zlostnou grimasou v obličeji. Až teď jsem zjistil, kdo to je. Poznal jsem v něm milence královny, kterého královna potají milovala a používala na špinavou práci. Chvíli jsme si hleděli přímo do očí a věděli, že jeden z nás nyní zemře. Snažil jsem se skrze oči dostat až na dno jeho prohnilé duše. Nevydržel však nápor adrenalinu ve svých žilách a zaútočil jak první. Vedl přímý bod na oblast břicha, jež jsem mu kruhovým pohybem svým mečem odrazil a následně vedl kombinaci přesně vedených útoků na vitální body na jeho těle, které mi se štěstím vykryl. Poté jsem zpoza mého pásku vytáhl svoji dýku a při jeho následné proti akci jsem mu prořízl hrdlo a následným sekem meče sťal jeho hlavu, která se pomalu dokutálela až ke kolu kupeckého vozu. Na nic jsem nečekal a utíkal jsem zpět k mému otci.

U něho se již nacházela hostinská z nedalekého hostince, která se mu snažila pomoci, ale bylo již pozdě. Otec ji od sebe odehnal. Poklekl jsem k němu se slzami v očích a prosil jsem ho, aby neumíral. Podal mi svůj meč a skrze zkrvavená ústa mi řekl poslední větu : „ Vždy jsem Tě učil, že hlavní je chránit krále, ale nyní větší ochranu bude potřebovat Tvůj lid a vlast. Byl jsem poslední, kdo bránil královně v jejich rozmarech a mamonářství. Nyní je to na Tobě chránit a pomáhat. Jsi můj syn. Jediný syn. Má krev“ Po těchto slovech vydechl naposledy.

Po těchto událostech jsem byl nucen opustit řady královských osobních strážců, jelikož královna proti mně poštvala samotného krále a nakonec mě nechala obvinit z vraždy jednoho z členů své gardy. Byl jsem nucen opustit město. Má matka zemřela po dvou letech od vraždy mého otce. Nemohla bez otce žít.

Já se nyní toulám svou zemí bez domova a plním to, co je mou přirozeností. To, co mám v krvi. Chráním svoji zemi a rodiny svých bratrů a sester před zlem a bezprávím. Nikde se dlouho nezdržím. Jsem rytíř bez pána.

Přestalo mrholit a na nebi se objevili hvězdy. Mlha se rozplynula. Svit měsíce zalil mýtinu na níž jsem u ohně přemítal o svém životě. Vstal jsem. Vyšel jsem více na mýtinu. Uchopil pevně otcův meč a na jeho počest jsem odcvičil sestavu s mečem, která se v našem rodě předávala z otce na syna. Poté jsem se šel k blízkému potoku opláchnout. Napojil jsem svého koně. Přiložil jsem ještě do ohně pár polínek a uložil se ke spánku. Otcův meč jsem položil vedle sebe na dosah ruky.

Poté jsem zavřel oči k spánku s vírou, že snad ještě někde žijí bojovníci s čistým srdcem, kterým není lhostejný osud jakéhokoli živého tvora a jsou připraveni zemřít na obranu svých zásad, své víry. „ Bože nedopusť, aby zlo zvítězilo a dej mi sílu přežít.“

[Bizon]

O: Jaké je tvoje křestní jméno?
o: Standa

O: Tvůj věk?
o: 30

O: Tvoje pohlaví?
o: Muž

O: Hraješ jiný počítačový hry kromě UO?
o: Ano

O: Co tě na UO dokáže nejvíc rozzlobit?
o: Nečestnost a bezmocnost

O: Jak dlouho už hraješ UO?
o: 2 měsíce

O: Pomáháš na UO začátečníkům?
o: Snažím se v rámci svých vlastních znalostí a svých statků

O: Guards?
o: Stráže. Používám hlavně při tréninku miningu.

O: Kdo je tvé oblíbené GM? Proč?
o: Žádné. Neměl jsem tu čest se s nimi blíže seznámit.

O: Dělá ti na UO problém umřít a něco obětovat pro ostatní?
o: Ne. Stejně jako v životě.

O: Co je, nebo by mohlo být, tvým cílem na UO?
o: Naučit slušnému chování ty, kteří se tak chovat neumějí. Ať jsou modří či červení.

O: Bavilo by tě ve Spolku vykonávat nějakou funkci? Pokud ano, jakou?
o: To zatím nechám na budoucím vývoji.

O: Jaký je tvůj postoj a názor na PvP?
o: Můj postoj je kladný pouze v tom případě, že oba dva válečníci bojují čestně a s úctou k poraženému.

O: Kolik máš na UO postav?
o: 2

O: Máš sourozence? Pokud ano, mladšího nebo staršího? Bratra nebo sestru?
o: Mám mladší sestru.

O: Byl bys ochotný přijet na sraz v reálu?
o: Ano.

O: Jaká je tvoje oblíbená barva?
o: Modrá a zelená.

O: Jak bys jedním slovem vyjádřil/a svůj postoj k hamburgerům?
o: Fuj.

O: Kolika řečmi umíš (alespoň částečně) mluvit? Jakými?
o: Anglicky a německy.

O: Fotbal nebo hokej?
o: Hokej.

O: Tenis nebo squash?
o: Squash.

O: Jaká je tvoje oblíbená hudební skupina (nebo skupiny)?
o: Linking Park, Daniel Landa, Evanescence, Nedvědi, nemam vyhraněný vkus.

O: Jaká je tvá blíbená postava z medvídka Pú?
o: Nedívám se na medvídka Pú.

O: Znáš AD&D? Pokud ano, jaké je tvé oblíbené povolání?
o: Znám, ale nemám vyhraněné povolání.

O: Jaké je tvé nejoblíbenější počasí?
o: Oblačno.

O: Tenká nebo tlustá pizza?
o: Tlustá.

O: Co je strašidelnější, hřbitov nebo knihovna?
o: Knihovna Smile

O: Věříš v zázraky?
o: Ano. Jinak bych už nežil.

O: Myslíš si, že koně jsou krásná zvířata?
o: Ano.

O: Čím jsi chtěl/a být když jsi byl/a malý/malá?
o: Paleontologem

O: Bojíš se klaunů, porcelánových panenek a malých pejsků v šatičkách?
o: Ne.

O: Plakal/a jsi někdy u filmu?
o: Mnohokrát.

O: Jaký je tvůj postoj k vařené zelenině?
o: Kladný.

O: Co myslíš, že bylo dříve? Slepice, nebo vejce?
o: Slepice

O: Kolik nohou má kudlanka nábožná?
o: 6

O: Jaké zvíře by jsi si vybral, co by domácího mazlíčka?
o: Tygra

O: Jsi drzý?
o: Spíše asertivní.

O: Používáš vulgární výrazy?
o: Ve vyhrocených situacích ano.

O: Studuješ, pracuješ, nebo ani jedno?
o: Pracuji a snažím se studovat zároveň.

O: Věta, co tě zaujala, z posledního filmu (knížky), co jsi viděl (četl).
o: Aby zlo mohlo triumfovat stačí mu jediné, aby dobří lidé nedělali nic.

O: Pivo nebo víno?
o: Ani jedno.

O: Jak se jmenují tři kačírci z Kačerova?
o: Kulík, Bulík a Dulík

O: Pěstuješ nějaké kytičky? Pokud ano, jaké?
o: Nepěstuji.

O: Myslíš, že je autor tohoto formuláře normální?
o: Asi jako my všichni Smile

[Zizinek]

přišel k nástěnce, zkontrolovat co je nového

A heleme se nová krev!

přečetl si příbeh hrdiny a zapřemýšlel, vytáhl kus pergamenu pokusil se ho vyrovnat a v rychlosti na něj něco načmáral a přišpendlil ho na nástěnku

Buť pozdraven Rytíři,
Vítej na dvoře Aehtanově. Jsem rád že jsi si vybral právě nás, věř že pokud budeš trpěliví nebudeš své volby litovat. Pokud jsi již tak neučinil zkus se ozvat Wolfovi a chvíli s ním pohovořit, třeba z něj něco vymáčkneš. A malárada na závěř, prostuduj si svitky Spolkovní historie, člověk nikdy neví kdy se mu budou hodit.

S pozdravem Zizinek
_________________
Zizinek, Paladin
Člen Spolku

[Bizon]

Přišel znaven z boje k vývěsce, kde svůj příběh zanechal. Zjistit, zda našel se ještě někdo čistého srdce. S radostí vzal pergamen, který tam na něho čekal a bez dechu ho začal číst.

"Díky bohu, že ještě existuji. Slyšel jsem o nich v legendách, jež mi otec vyprávěl. O hrstce vyvolených říkajíc si Spolek. Musím najít jejich kroniku a dozvědět se víc."

Strčil list pergamenu do kapsi a vydal se hledat kroniku Spolku. Trvalo to dlouho, ale nakonec v jedné staré knihovně našel, co hledal. Knihu v pravé kůži a silnou jak zaťatá pěst. S úctou jí otevřel a začal sálat moudra v ní obsažená.

[Frantisek]

*puuf*

Z brány se vynořil chlapík v oranžové róbě a černém plášti. Přistoupil k nástěnce, vzal čistý svitek a začal psát.

[Bizon]

Na jedno nadechnutí přečetl celou kroniku a s respektem jí pomalými pohyby zavřel. Přemýšlel o příběhu dvou bratrů ( bohů ) a i když některým slovním spojením moc nerozuměl, zanechalo to v něm dobrý pocit.

Aby si urovnal své myšlenky, několikráte se pokusil spojit přes komunikační krystal s Pánem rekrutů, ale bez úspěchu. Nechal mu tedy vzkaz na komunikačním krystalu a doufá, že Pán rekrutů se brzy vrátí ze svých cest a dopřeje rytíři vysvětlení po kterých tolik prahne.

Poté se vydal na další pouť.

[Bizon]

Přiklusal na svém oři k nástěnce a prohlédl nové vzkazy. *rozbušilo se mu srdce*

"Nový vzkaz. Že by další bojovník čistého srdce." *zatajil se mu dech*

"Můj příběh si přečetl zástupce Představeného Spolku. Škoda, že odjíždí, ale jistě se brzy vrátí, aby mi byl nápomocen v mé další cestě. Přeji mu krásné slunné dny a mnoho zdraví."

Pomalu odložil pergamen se zprávou a odjel.
_________________
commander viagra generique algerie www.viagrasansordonnancefr.com

[Stillwater]

Byl zrovna jeden z těch parných letních dní, když se před Spolkem krátce po poledni objevila teleportační brána. Vzduch se kolem ní líně převaloval a už už to vypadalo, že jak se z nenadání objevila, tak zase poklidně zmizí. Když v tom z ní na poslední chvíli vypadl mladík s divoce hořícími botami. Na nic nehleděl a hned se rozběhl, vydávajíc hlasité "Au Au" zvuky, k nedaleké tůňce. Hned po tom, co v ní se spokojeným "Aaaaaach" přistál a uhasil veškerý oheň, vytáhl z róby pomačkaný kus papíru a pod dlouhatánský seznam dopsal:

Draky - NEBRAT!!

Opět "pečlivě" seznámek uschoval do róby a při pohledu na své prohořelé kozačky se s nima rovnou vydal ke koši. Nad ním si na nástěnce všiml nového krásného příběhu. Neváhal a hned cizinci odpověděl.


Vítej rytíři mezi Spolkovními,

jsi na začátku správné, byť dlouhé a namáhavé cesty. V duchu Aethana se Ti budu snažit pomoci na ní vytrvat a hlavně neuhnout. Už se těším, až se v Temném ráji někdy potkáme osobně.
Stillwater


Připíchl odpověď na nástěnku a jen tak do větru prohodil: "A vůbec, nevím, co všechny ty plechovky na těch těžkých naleštěných zbrojích a mečích vidí, když budoucnost patří magii!!!", vyhodil další zničené boty do koše, šáhl do kapsy pro pár bylinek a za chviličku zase zmizel.

-----------------------------------
offtopic
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku

[Infidlo]

Ze stínu vystoupil žlutý impík. Pomalu se přišoural k nástěnce. Přečetl si vzkaz od Franty a pokýval hlavou, jakoby bral na vědomí. Pak zahlédl neznámý rukopis. Pustil se do pozorného čtení. Očima hltal řádky, občas se poškrábal na hlavičce...

Vítám tě cizinče!
Zdá se, že budeš čestný a zdatný rytíř, takové potřebujeme. Doufám, že se ti zalíbí v našich řadách...

Infík

[Bizon]

Znaven z tréninku, který absolvoval u svých mistrů, se jen tak tak došoural nástěnce, aby se podíval zda na ní není něco nového. Shlédl dva nové pergameny a potěšením je uložil do svých kožených složek, které si pro ně sám vytvořil. Vyndal čistý list pergamenu a napsal :

"Děkuji Vám všem bojovníkům Spolku, kteří jste mě uvítali a slibuji, že se budu snažit nezklamat Vaši víru a chránit čest Spolku jako i Vaší. Pokud se jednoho dne stanu členem Spolku stane se Vaše krev mojí a moje krev Vaší. A tímto nás ani smrt nerozdělí, protože v každém znás bude kolovat část toho druhého. Bude mi ctí po Vašem boku bojovat a chránit lid naší země."

Poté přidal pergamen na nástěnku a pomalými kroky odešel ke svému koni. Protáhl si své bolavé tělo. Nasedl a dal se na cestu.
_________________
commander viagra generique algerie www.viagrasansordonnancefr.com