Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
Autor |
Zpráva |
Cpt.Rookie Gazer

Založen: 27. 03. 2005 Příspěvky: 272 Bydliště: Cech řemeslníků / Nujel'm (Brno)
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 12:35 pm Předmět: Cpt.Rookie |
|
|
Byla temná a větrná noc. Ulice města Britain zely prázdnotou, ač přes den zde bylo života až moc. Do zvuku větru opírajícího se do střech domů se tu a tam vetřel ostrý úder kladiva do kovadliny.
Mladý paladin seděl zamyšleně ve svém bytu nad cechem řemeslníků a díval se upřeně z okna na slabě osvětlenou ulici. Lucerny se bláznivě komíhaly, jejich svit skomíral a některé vyhasly úplně.
"Lidé, co se budou pozdě v noci vracet z krčmy, to nebudou mít jednoduché", pomyslel si.
Byl sice paladinem, ale stejně těm lidem tak trochu záviděl. Určitě měli co slavit. I ten nejposlednější řemeslník je světu platný víc než on, paladin bez jména, který si troufne tak leda na krysí obyvatele domku blízko Trinsicu. Kdyby tak mohl vyjíždět na výpravy, konat odvážné skutky, šířit dobro. A zatím... ale darmo mluvit.
Jako naschvál se z dálky začaly ozývat hlasy, patřící nějaké výpravě za dobrodružstvím. Jak se blížily, bylo jasně rozpoznatelné, že se výprava podařila. Klapot koňských kopyt se nesl jaksi těžce a nepřetržité cinkání špatně upevněných částí zbroje dávalo znát, že hrdinové jsou nejen obtěžkáni značným pokladem, ale že jsou i hodně unaveni. Podle způsobu mluvy se dalo poznat, kdože se to právě vychloubá svým uměním:
"...no to sem mo takovó napálil, že chytl štvrtó vo matičku zem. Ale že sebó házela, sviňa macatá. Ešče chcela kósat, no tak sem tomo polechtal kósadla, hned to bylo ticho...".
Paladin nikdy neměl moc rád tyhle válečnické typy. V boji (kterých zase tolik nezažil), to je válečník dobrý, ale ty řeči potom... Znovu se zaposlouchal a tentokrát uslyšel mága, který shrnul celé předchozí povídání do jediné větičky:
"Ano, ten pavouk byl skutečně poněkud nebezpečnější..."
"Tys bél dycky suchar...",
překvapivě pohotově reagoval válečník. Do diskuse se zapojili i ostatní členové výpravy, jejich slova se už ale ztrácela v dálce.
Paladin ztěžka vydechl, jakoby ze sebe setřásal cosi těžkého, na co je lepší nevzpomínat a podíval se po pokoji. Ano, je pravda, že se nebál fyzické práce, ostatně právě proto, že nepohrdl únavnou prací v dole, vlastní svůj byt. Také se při cestách za vzácnou rudou něco nachodil po přírodě, když hledal prázdné doly. Zde potmě, málo oblečený a přesto potící se doloval ze země rudu, třídil ji a tavil. Nekonečná práce, která ale nesla ovoce. Mohl si pořídit dobrou zbroj, lepší zbraně, mohl cvičit svoje ochranná kouzla. Jako památku na takové časy má někde hluboko v truhle svůj první krumpáč. Pravda, zlomený vejpůl, když se trochu více rozmáchl, ale přece jenom to byla jedna z důležitých věcí v jeho životě. Mohl by se na něj podívat...
Vstal od okna a pomalu se přesunul ke své truhlici. Otevřel ji a začal šátrat po dně. První co nahmatal byla malá truhlička. Dobře věděl co je v ní. Křehké svitky pergamenů poznamenané dlouhou dobou strávenou v lahvích. Přesně těch, které jen čekaly, až je nějaký zručný rybář vyloví, pergamen z nich vytáhne a opatrně rozloží, aby na slunci dostatečně proschl. Ovšem běda, pokud si rybář nedal pozor a ponořil svůj háček příliš hluboko. Rozzuřené vodní stvůry jsou nejenom schopné způsobit těžká zranění, ale klidně i zabít. Člověk si prostě musí dát pozor a pozorně se dívat kolem sebe, jestli se k němu náhodu zezadu neblíží to podivně zelené chapadlo znamenající smrt.
Dál se probíral věcmi, až jeho prsty přejely po strunách, jež vyloudily pár disharmonických zvuků. Tahle loutna mu byla v mnoha okamžicích velmi cenným pomocníkem. S její pomocí překonával časté chvíle samoty po které zároveň toužil a zároveň se jí bál.
"Tak, tady to je."
Vytáhl obě části krumpáče ven, položil na stůl a opět se melancholicky zadíval jakoby do dálky.
Ze zadumání ho vytrhl podivný smích přicházející odněkud zdola. Uvědomil si, že už dlouho neslyšel bouchání kladiva. Tam dole byl jeho pomocník - řemeslník, chlapík nevalného vyjadřování, ale dobrosrdečný a bezprostředný. Vypadalo to, že s někým hovoří. A zase ten divný smích.
"Na tohle se musím jít podívat".
Otevřel dveře a jal se ve tmě hledat schody. Ze zdola vycházelo tlumené světlo, takže obrysy věcí se daly rozpoznat. Chytil se zábradlí a sestupoval dolů.
"Kohopak tam máš?".
Odpovědí mu bylo hlasité vyjeknutí a dupot nohou. Než se mohl vzpamatovat, cosi do něj prudce vrazilo a zmizelo ve dveřích. Hnán strachem o svého pomocníka skoro doběhl do místnosti s tavícími pecemi a kovadlinami. Jeho společník seděl na lavičce a vyjeveně zíral do chodby, ve které nyní stál paladin. Ten, když viděl, že je jeho pomocník v pořádku, se teprve věnoval sobě. Do nosu ho uhodila vůně medu.
"Med? Kde by se tady vzal med?". Podíval se na své oblečení a skutečně - na několika místech bylo potřísněno touto sladkou pochutinou. Teprve teď mu došlo, s kým se setkal.
"To byla ona, viď?", obrátil se na pomocníka.
"No jó no. Byla to vona. Vždyť víte, jak nemá ráda nový lidi". Tak opravdu existuje, není to jen výmysl jeho sluhy, jak si původně myslel. Před časem mu totiž jeho sluha řekl o nějaké dívce, údajně kleričce, kterou našel kdesi v přírodě. Neví, jak se tam dostala, jisté ale je, že ji jistě několikadenní strastiplný pobyt jen mezi divokými zvířaty poznamenal na rozumu. Podle pomocníkových slov se dokázala vyjadřovat jen několika málo slovy, které podle všeho pochytila při svých toulkách po krajinách Britainských. Když ho před několika dny sluha požádal o trochu více jídla právě pro tuto dívku, nevěnoval tomu větší pozornost.
"Copak je?" zeptal se paladin, vida že jeho pomocník si tře ruku.
"No, vědějí, vona jak sem došla, tak já sem ji chtěl pohladit, ale vona mi rafla po ruce, jak pes.". "Ale nezkousla, jenom ju tak trochu žužlala, no vědějí, jak to dělávají psi, když si s nima hrajou...". "No a pak ste došel vy, pane, vona se lekla a tím leknutí mě trocha kousla." "Ale to nic není, to za chvilku zmizí, nezlobte se na ni, vona neví co dělá, je to chudák holka" "Kdybyste viděl ty její očka, jak se na vás dívají, dyť to je úplně jak psí pohled...".Tak dlouhý proslov znamenal, že pomocníkovi na jejím osudu záleží, paladin to poznal.
"Dobrá, odedneška ti budu dávat i nějaké peníze navíc, ať jí můžeš dát něco jiného než jídlo" "A zkus ji ke mě někdy přivést, rád bych se s ní seznámil".
"Jo jo, pane, přivedu, někdy určitě, až se tolik nebude bát lidí, tak určitě..."
Někde nahoře začaly bít hodiny.
"Možná bys už měl jít spát", řekl k pomocníkovi. "No tož to jo. A co vy?" "No já vím, že se vůbec ptám, vy zasejc půjdete do tej vaší kníhovny, co?".
Paladin se pousmál, vytáhl z příruční brašny lucernu a rozžehl ji.
"Proč to vůbec děláte, dyť každej jouda tam může dojít, ty vaše učený zápisky vytrhat a vytřít si s nima... třeba s nima utřít... no něco třeba vod prachu nebo tak, no né?".
"No ano, to může", odvětil paladin. Sluha obrátil oči v sloup a začal stoupat po schodech nahoru. Diskuzi na téma smysluplnosti starání se o "nějaký prašivý knihy, no né?" už vedli snad stokrát.
"A vopatrujte se, dneska je divná noc..."
Jakoby to paladin nevěděl. Tentokrát nepůjde až skoro do poloviny města, jak to obvykle dělává. Dneska raději půjde kratší cestou. Hvězdy stejně vidět nejsou, dnes by si cestu neužil.
Po pár minutách už bylo vidět v knihovně paladinů světlo. Paladin přecházel od jedné knihovny ke druhé, z každé vytáhl knížku, pečlivě si ji prohlédl a když zjistil, že je v pořádku, zase stejně pečlivým způsobem ji do knihovny uložil. Takto prošel všechny knihy v cechu.
"No vida, lidé už si pomalu zvykají na jistý řád" pomyslel si. Kromě nějakého smetí pohozeného nazdařbůh do jedné z knihoven, bylo vše v pořádku. Zbývá už jen hlavní budova cechu. Je tam vlastně jen jedna kniha, úplně nahoře, ve věži. Ale chodil tam rád. Z té věže byl krásný výhled na celé město. Také se odsud dalo pozorovat moře. Teď v noci sice vše zahalovala černočerná tma, ale člověk měl alespoň čas na rozjímání.
Unaveně si sedl na židli a zadíval se na svoje ruce. Na jedné z nich mu včera ulpěla kaňka od inkoustu, zapomněl ji smýt. Znovu těžce vydechl.
"Ne, skutečně není jiného řešení", pomyslel si. Jednou to přijít muselo. Vytáhl čistý pergamen, brk ponořil do nádobky s inkoustem a pomalu, ozdobným písmem začal psát. Ubíhaly minuty, uběhlo pár hodin. Konečně byl list popsán. Ještě si zaskočit domů pro nějaké stříbrné hřeby a bude moci vyrazit.
K cestování na ostrov jménem Jhelom použil magii. Po objevení uprostřed ostrova se jal hledat. Konečně - na samém okraji našel. Nápis na nástěnce mu napověděl, že právě zde sídlí Spolek. Vytáhl pergamen a přibil ho na viditelné místo.
Pergamen začínal: "Žádost paladina Cpt.Rookie o členství ve Spolku" ...
-------------------------------------------
-------------------------------------------
Jmenuji se Cpt.Rookie, jsem paladinem a vykonávám funkci knihovníka v paladinské knihovně. I přes mojí vrozenou plachost, tak trochu neslučující se s mým povoláním, jsem se rozhodl zažádat o členství ve Spolku. Důvodem jest přesvědčení, že pro svět toho mohu vykonat více, než jen oprašování a spravování knih v cechu. Ovšem musím vás upozornit na jednu věc - ač relativně stár, pořád mi unikají některé zákonitosti tohoto světa a proto se považuji spíše za nováčka, než zkušeného hrdinu. A právě proto se k vám hlásím - chtěl bych konečně poznat svět a všechny možnosti, které mi nabízí. Nyní již jen krátce a informačně:
Skilly… no, časem poznáte.
Majetek… nevalný
Povaha… melancholická, plachá, občas výbušná
Vzhled… celý v modrém, krátké bílé vousy i vlasy
Nezvladatelná fóbie… arachno (během přítomnosti pavouka jsem schopen sebou seknout)
(doslova)
Tak, to by bylo zhruba vše. Případné otázky rád zodpovím. _________________ Zmatený a roztržitý paladin, člen Spolku |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Nosferatu Walking Carcass

Založen: 07. 07. 2004 Příspěvky: 866 Bydliště: The Wayfarer`s Inn, Izba č.1, Britain
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 1:17 pm Předmět: |
|
|
Inu, budem sa drzat zazitych konvencii. Vitaj medzi ziadatelmi, tvoj pribeh je velmi pekny.
Iste vies, ako postupovat dalej, nuze len obligatne - Vela stastia a Krv s Tebou. _________________ Nosferatu - Plánovač Výprav, Thesist of Brujah clan
Nadanie ucit se je dar;
Schopnost ucit se je sikovnost;
Ochota ucit se je volba;
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Slovoslep Smysl Ettin
Založen: 22. 03. 2005 Příspěvky: 33 Bydliště: Časův bývalých ,otců mých domov i obživa, skriptorimu.
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 1:23 pm Předmět: |
|
|
Ku paměti mé, jak poukazováno otcem mími často bylo, za toliko nejistou a nedobrou , řečeno zapomnětlivou, byla, že potom ku překvapení a outěše mé vzpomněv jsem si z popisův pána tohoto osoby jeho, jakž v doupěti těch tovrů, co v půl krysou a v půl snad i lidmi jsou, ruky pomocné mi podal a mečem tak výtečně činil, že havět ta, co nemrtvá byla v outěk za vděk vzala, by příkladu mrlých, či padlých v krvi, nedostála.
Pána toho potom ctí v oku mém více, že vidouc potřeb mích značných, sám vybídnuv, uvolil, bych věcí, které nashromážděny těmi potkany ,velikostí značných, v držení a potřebu svou užil.
Potom z činů a gest usouzeno mnou že pánovi tomu ctností, které dnes již po více v knihách než v lidech leží, cízí není _________________ Velké věci pánův, v meči a cti tak výtečných, víc než čini nejsou-li
Jestli ruka, v slovech a písmu tak výtečná, činův v legendy utvořiti dá |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Hellmaster Lord Death

Založen: 21. 10. 2003 Příspěvky: 4906 Bydliště: Bezhrobovec
|
|
Návrat nahoru |
|
 |
Wolf Despise Mage

Založen: 12. 12. 2003 Příspěvky: 2588 Bydliště: Brno
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 2:40 pm Předmět: |
|
|
*chtěl něco říci, pak si uvědomil že by musel mluvit moc dlouho aby vyjádřil svou radost a tak se jen usmál a řekl*
Vítej! _________________ podepsán:
Wolf (paladin, Člen Spolku a bývalý Pán rekrutů)
IN VINO VERITAS - VE VÍNĚ JE PRAVDA |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Bereg Sunrise Titán

Založen: 19. 11. 2003 Příspěvky: 1594 Bydliště: Wild of Northern Territory
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 2:43 pm Předmět: |
|
|
*mává*
Zdravím tě Rookie, vítej |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Josef Neochota Spider King
Založen: 08. 10. 2004 Příspěvky: 344 Bydliště: Záporno (jižně od Kladna)
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 4:01 pm Předmět: |
|
|
Také se připojuji...vítej _________________ Josef Neochota - člen Spolku
Mais forte do que a morte |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Sofin Mummy

Založen: 07. 03. 2005 Příspěvky: 103 Bydliště: kousek od Destardu
|
Zaslal: ne březen 27, 2005 5:47 pm Předmět: |
|
|
AHOJ! jsem rád, že tě konečně poznám i jinak než jen s krumpáčem v ruce  _________________ Sofin - Paladin, člen Spolku |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Archandel2 Gazer
Založen: 13. 02. 2004 Příspěvky: 290 Bydliště: Bratislava,Slovensko
|
Zaslal: po březen 28, 2005 12:13 pm Předmět: |
|
|
Vitam ta medzi nami adeptmi a prajem vela stastia v dalsom posobeni... _________________ DarkAngel
Archandel2 |
|
Návrat nahoru |
|
 |
Leny-m Moloch
Založen: 03. 10. 2004 Příspěvky: 3124
|
Zaslal: po březen 28, 2005 1:07 pm Předmět: |
|
|
Ahoj, ať se ti u nás líbí  _________________ Leny-m |
|
Návrat nahoru |
|
 |
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|