Fórum Spolku

[Wolf]

No...jedním slovem nádhera. *řekl zelenosrstý wlček a odběhl ke Gastonovi*
_________________
podepsán:
Wolf (paladin, Člen Spolku a bývalý Pán rekrutů)
IN VINO VERITAS - VE VÍNĚ JE PRAVDA

[Panthera]

Život šel dál a den ubíhal za dnem. Slunce neměně svítilo a lidé stále chodili po tržišti, ať s plnými či prázdnými koši. Panthera zde byla také, ale ne jako kupující, nýbrž zde nabízela prodej cenných koní, jež vyšlechtila a vycvičila k poslušnosti a chování příslušících jejich rodokmenu. Jednou na tržiště přišel zajímavý muž. Měl na sobě černou kápi, černý plášť, černé boty a v tváři zášť. Podle Panthery to však nebyl muž zlý, jen nešťastný a z nějakého důvodu světu uzavřený. Ale proč?

To se mohla Panthera pouze dohadovat. Poodešla od svého místa na tržišti, uchopila muže za rukáv a jemně se jej otázala:

„Pane, nepotřebujete pomoc?“ Muž se na ni pouze podíval a pak se zeptal na oplátku: „Já ne, ale co ty?“

Panthera nechápala a snažila se vyzvědět příčinu této otázky, ale než se na ni stihla zeptat, muž zmizel neznámo kam, neznámo kudy, nikým neviděn, nikým neslyšen. Ke konci dne, když se ukládala ke spánku spolu s Nezbedou, zaslechla před domkem podivné zvuky. Jen vystrčila hlavu z okna a v tu chvíli ztuhla překvapením. Muž stál přede dveřmi, nebo spíše seděl a nad ním poletoval orel. Ale to by Pantheru nepřekvapilo tolik, jako že ten muž s orlem rozmlouval. Rychle si přes sebe přehodila letní košilku a otevřela dveře. Muž se na ni jen podíval a řekl:“Panthera.“

Ona přikývla a pozvala jej dovnitř.

„Jak jste se dozvěděl mé jméno?“ vyhrkla dříve, než se usadili.

„Já vím vše“, pověděl a vytáhl z pod pláště dřevěnou vyřezávanou hůl, na jejíž konec se orel posadil. Nezbeda se pokusil po orlovi chňapnout, ale bezvýznamně. Muž se pousmál a řekl:“Budeš muset být bez této večeře Nezbedo“ a hodil mu kousek syrového masa. Mezitím se Panthera vzpamatovala a rozhodla se, že zjistí, co je tento muž zač.

„Jsem Alkoo’ es an’ or konm“pověděl jí, ale Pantheře to znělo jako Alkúm.

„A smím se Alkúme zeptat, jak to, že mě znáte a odkud vlastně jste?“ ptala se, ale ne nazlobeně či rozčileně, spíš jen zvědavě a přitom cizince soustavně pozorovala.

Cizinec, neboli Alkúm, ji začal vyprávět svůj příběh. O tom, kdo je, kde žil, jak se o ní dozvěděl. Panthera se zdála být překvapena nejen tím, že je iluzionista a léčitel, ale i tím, že je jeden z mála mágů, přesněji potulných čarodějů, který má za úkol verbovat nové členy do řad těchto čarodějů. Podle něj byl u ní vycítěn magický potenciál nesmírné síly, který jen čeká na využití. Především ji pověděl, že má nesmírný cit pro zvířata a přírodu, který se projevuje i v její povaze, ačkoliv si to zatím neuvědomuje. Panthera byla v šoku. Co jí to ten muž povídá? Pak si ale umanula, že musí zjistit, co je zač. Řekla mu, ať přijde další den.

Ráno, jakmile vstala už cizinec seděl u stolu.

„Dobré ráno ti přeji“ podotkl, když viděl, že Panthera je vzhůru.

„Taktéž dobré ráno. Chtěl byste se mnou nasnídat?“ optala se zdvořile.

„Ne, děkuji, už jsem snídal, ale klidně se nasnídejte“ pověděl a vlídně se na rozcuchanou Ambru i protahujícího se Nezbedu podíval.

„Můžete mě naučit tomu, co jste mi večer vyprávěl?“ chtěla vědět Panthera.

„Můžu, dostalo se jí odpovědi, ale nejdříve musíš projít menším testem Síly.“

„Jsem připravená, co mám udělat? Řekla, ale byl ji v očích vidět strach, ale i odhodlání.

„Podej mi ruku a zavři oči….oddej se do mé péče….musíš mi věřit jako sobě – zkus poznat, jak myslím, oproti tobě samé, zkus se vcítit do mé kůže“, stále a stále se to snažil opakovat.

Takto ji navigoval a radil celé dopoledne až ji poručil otevřít oči. Panthera se probudila jako ze sna, ale sotva se držela na nohou.

„Nyní ti budu říkal Dinay“tvrdil jí, zatímco se Panthera stále nemohla vzpamatovat.

Uběhlo pár dní, co se její učitel neukázal a Panthera myslela, že to byl jen sen, který nejde vrátit, ani prožít znovu. Byla pořád zmatená z toho, co se ten večer stalo a rozhodla se to uzavřít uvnitř své hlavydo skříňky záhad.

Po několika dnech její učitel znovu seděl u dveří a upřeně pozoroval, kdy dívka vyjde z domu. Jakmile Panthera vyšla, nevěda co dělá se uklonila a řekla:“Mistře“.

Šli do jejího příbytku a tam rozebírali její budoucnost. Panthera se obávala, co se od učitele dozví a on se bál její reakce na to, že bude nucena opustit svůj nový život. Nakonec přece jen dospěli k rozhodnutí. Panthera má měsíc na vyučení nového stájníka, poté musí městečko opustit a půjde s Alkúmem do hor.

Dni běžely beze změny, až se měsíc chýlil ke konci a z Panthery se měla stát skutečná učednice svého mistra, Dinay. Nový stájník byl zaučený a Panthera se nebála mu přenechat své řemeslo. Už se o tom poradila i se správcem a ten souhlasil. Teď ještě potřebovala vyřešit, zda si s sebou smí vzít Mustanga a Nezbedu. Nezbeda ji byl jako dlouhodobý přítel a věrný společník povolen, ale Paegase mistr odmítl tolerovat, ohodnotil ho jako „přítěž“, což Pantheru bolelo, ale přece jen se s tím musela smířit. Domek poklidili, záležitosti a dluhy byly splaceny, zbývalo se rozloučit s těmi, které ve městě znala.

Poté nastal čas se rozloučit, Dinay opustila město spolu s učitelem, svou druhou etapu života nechala za zády.
_________________
Panthera, čarodějka z Lengortu

[Panthera]

Jak ubíhali měsíce, dny, hodiny a minuty, tak nabírali Pantheriny znalosti širšího rozhledu a její kouzla a iluze nabíraly na síle. Alkúm si jejího přirozeného nadání všímal čím dál více, a ačkoliv by to nepřiznal, pomalu začínal dívku obdivovat, s jakou houževnatostí a vytrvalostí studuje, kolik toho je ochotna obětovat, aby dosáhla svého. Čas od času ji sice musel pomoci s nějakým kouzlem, to ano, ale ani Panthera se nenarodila bez chyb. Jednou se rozhodl,že ji vyšle do jedné vesnice, aby tam pomohla uzdravit lidi, jež byli postiženi morem, což měla být jedna z jejích zkoušek,jedna z nejtěžších zkoušek. Pověděl ji to na její 22. narozeniny k večeru.

„Panthero, rád bych ti něco pověděl“, řekl její učitel a Panthera se posadila na podladu, překvapená, že ji oslovil jejím původním jménem, které pro ni pomalu, ale jistě začínalo ztrácet význam.

„Panthero, už jsi dospělá a naučila jsi se toho za tak krátkou dobu víc než kdo jiný, znáš umění léčitelství i iluze, znáš kouzla pro ochranu svou i svého okolí. Musíš projít poslední zkouškou. Nejdříve se vydáš do vesnice Drok, kde pomůžeš tamější obyvatele vyléčit z moru, poté poputuješ sama do hor, kde budeš muset v mrazu a bez zásob přežít tři dny a nakonec se sem budeš muset vrátit s perem orla hnízdícího na vrcholku této hory. To vše musíš stihnout do 10 dnů, vrať se pak sem a staneš se opravdovou právoplatnou čarodějkou, už nebudeš učednicí…“ zatímco takto mluvil, díval se na Panthera pohledem plným smutku, že brzy jej opustí, avšak byla na něm vidět pýcha, jako kdyby byla Panthera jeho vlastní dcerou.

Tak Dinay vyrazila. Nejprve putovala celý den do vesnice Drok. Tam pobyla dva dny, kdy léčila lidi z moru, ačkoliv sama se přitom nakazila. Nedbaje na vlastní ohrožení se i v tomto stavu – sama sebe vyléčit nedokázala – vyšplhala do hor, kde se tři dny trmácela v horečkách. Po třech dnech se vydala na jednodenní pouť na vrchol hory, kde našla hnízdícího orla. Tuto pouť provázeli ozvěny, laviny, sesuvy půdy, mráz, vítr, déšť i slunce, nohy se jí bořily do sněhu a sama Panthera byla ve velice špatném stavu. Pouť dolů, ačkoliv z kopce ji trvala déle. Panthera žila, ale přežívala opravdu jen na sklonku a musela často odpočívat. Přesně 10. den ji učitel našel schoulenou ležet u prahu v horečce, zatímco pevně svírala pero orla, jako kdyby právě toto pírko ji mohlo zachránit život. Učitel ji vyléčil a zatímco se 7 dní zotavovala, čaroděj přemýšlel, zda ji vzít na shromáždění, kvůli jejímu oficiálnímu připojení mezi čaroděje. Jakmile vstala, tak ji pověděl:

„Dinay, jsi jak má dcera a já jsem na tebe víc než pyšný, ale vím, že ti nemohu dát to, co si zasloužíš, proto jsem se rozhodl jít s tebou na shromáždění, kde tě představím jako tu, co prošla zkouškou.“

Panthera se na něj podívala a jen kývla hlavou na znamení, že rozumí a zatímco si balila věci – moc jich nebylo – přemýšlela nad svým životem. Jak se jí neustále mění. Za posledních 5 let se toho naučila tolik, co ostatní se nenaučili za celý život. A v těchto myšlenkách usnula.

Následující den se Dinay probudila a jakmile vešla do haly, uviděla učitele jak popíjí čaj.

„Chceš se napít Dinay?“otázal se.

„Nechci, děkuji mistře. Smím se Vás na něco zeptat?“ opatrně se zeptala.

„Samozřejmě“ zněla odpověď jejího učitele, zatímco neustále upíjel horký čaj, který v zimě byl více než vyhledávaným nápojem.

„Co je zač to shromáždění, o kterém jste včera mluvil?“

„Copak Dinay, máš pochybnosti?“ pousmál se Alkúm.

„Ne mistře, to jistě ne, jen bych ráda věděla, na co se mám připravit, jak se chovat a co bych od tohoto shromáždění měla očekávat“ mluvila a zkoumala učitelův obličej.

„Shromáždění je sdružení, nebo-li schůze čarodějů“ – začal vyprávět Alkúm – „kdy se sejdou všichni nejlepší čarodějové, ale každý smí dovést jednoho učedníka. Tento učedník pak musí projít zkouškou ohně, vody, vzduchu a matičky země. Jsou to jednoduchá kouzla, ale zjistí se tu tvůj postoj k magii, této zkoušky se ale nemusíš bát“dodal, když viděl Pantheřin vyděšený obličej.

„Ale mistře, jak můžete vědět, že uspěji?“pořád se ptala Dinay.

„Vím, a to docela jistě, vždy vím co dělám Dinay“ pověděl, tentokrát ochraptěle a pronikavě se jí zahleděl do očí. Dinay se odvrátila, vstala a řekla: „Měli bychom vyrazit na cestu“

Cesta nebyla dlouhá, právě naopak, byla poměrně krátká a docela pohodlná, čaroděj pronajal dva poníky na kterých jeli a zatímco celou cestu se Alkúm zprostit Dinay obav, tak zároveň ji učil dalším a dalším kouzlům potřebným k uspění ve zkoušce.

Jakmile se jednoho dne Panthera probudila, spatřila nedaleko na kopci nádherný hrad, obklopený podivnou mlhou…Přemýšlela o původu mlhy, když najednou poníci zastavili.

„Co se děje?“ rychle se rozhlédla kolem.

„Jsme zde.“ Odpověděl s otázkou v hlase.

Dinay se na svého učitele podívala, zcela nechápajíc, co tou otázkou myslel, ten se však jen podíval k hradu, zvedl ruce a …….. byl pryč! Panthera nevěděla co dělat. Věděla zaklínadlo, jak se dostat na hrad, avšak panika vykonala svoje.

„Nechám to na další den“ pomyslela si a šla spát.
_________________
Panthera, čarodějka z Lengortu

[Panthera]

Hned ráno se Dinay probudila s pocitem, že ji obklopuje něco cizího a neznámého. Rozhodla se nejprve projít po okolí. Tedy vyrazila. Šla lesem, který tiše šuměl, potůčkem, v němž poskakovaly vlnky a i polem, kde se trápili dělníci. Po půldenním putování se rozhodla, že se musí dostat na hrad, za čarodějem. Tiše si stoupla na místo, kde stál její učitel a dumala nad formulí, kterou použít. Pak jakoby se jí v mysli všechno vyjasnilo, zakřičela: „Escarptos, kumula – so male ni!“

Au! Vykřikla Dinay, když dopadla na tvrdé chladné dlaždice zámku. Když se rozhlédla kolem, uviděla bohatou výzdobu tohoto zámku, či hradu. Na stěnách visely perské koberce a obrazy nejrůznějších tvarů, na dlaždicích byly vyryty insignie nejrůznějších podob. Jaké to překvapení, pomyslela si, když uviděla i insignii svého učitele. Pomalu se začala pohybovat chodbami vpřed. Najednou došla na rozcestí. Avšak to by nebyla Panthera, aby si neporadila. Nejprve zkusila kouzlo Lumos, které nepomohlo, poté se rozhodla pro logickou taktiku. Odchytla si tři myši, a všechny poté poslala pryč, avšak každou do jiné chodby. Poté je vylákala za jídlem a ty co se vrátili se tedy nedostaly do žádné pasti. Vrátila se ale jen jedna a tou cestou se pak Dinay vydala. Připadalo jí, že se trmácí těmito prostory nekonečně dlouho, až přece jen dorazila do jakéhosi předsálí. Byly zde zdobené jídelní stoly, ryté židle a mnoho dalšího k vidění. Dominující charakteristikou zde byl mohutný krb, ve kterém hořel silný oheň. Zahříval celou místnost více, než by se někomu jen na pohled mohlo zdát. Panthera se rozhodla si oddechnout a posadila se k němu na jednu ze židlí. V tom uslyšela rámus a i přes své leknutí zachovala chladnou hlavu a zahalila se kouzlem slabé mlhy. V tom se dveře otevřely…..

Ve dveřích stál Alkúm, ale nebyl sám. Bavili se o Dinay, což její duši bojovníka rozhořčilo, přece jen však dokázala zůstat klidná.

„Opravdu si zaslouží, aby byla přijata do kruhu mocných“ tvrdil Alkúm.

„Je moc mladá, nezkušená, vždyť ani pořádně sám nevíš, co je zač“ oponoval mu jeho společník.

„Je silná, má vynalézavost a navíc obrovský potenciál duševních schopností. Měl by jste to zkusit“ neustále tvrdil Alkúm. „A navíc mi pořád dlužíte jistou službičku“ připomenul nepatrně.

„Jeho společník se na něj podíval a řekl: „No dobrá, ale bude jen mezi těmi méně významnými z nás, dokud se jí nepodaří nás přesvědčit, že má na víc“

V tom se Panthera rozesmála a mlha se rozestoupila. „A to,že jste mě neodhalili neukazuje na to, že jsem něco víc než jen bezvýznamná?“ podotkla a vesele se přitom usmívala a rošťácké očka ji jen jiskřily pobavením.

„Kde jsi se tu vzala Dinay?“podivil se její učitel, který však z její přítomnosti a navíc nenápadného maskování měl náramnou radost.

„Já myslel, že jsi sem přišla už v noci a že jsi ubytována“ obořil se na ni Alkúmův společník.

„Večer jsem si chtěla odpočinout, přišla jsem až teď“, zněla Pantheřina odpověď, „ale já jsem vám alespoň byla představena mým učitelem, i když nepřímo, kdo ale jste vy?“ upřímně se podivila.

„Jsem Jeleman, tvůj nový vyučující v oboru magie, mám za úkol tě ve tvých znalostech zdokonalovat“ dodal, když viděl, že se ji slovo učitel moc nelíbilo ve spojitosti s ním. A vůbec.

Panthera si pomyslela, že spadla do řádného průšvihu a hodlala utéct, avšak Alkúm její úmysly vycítil a než se stihla vůbec pohnout, dodal k řeči Jelemanově: „Dinay, moje dítě, buď rozumná, Jeleman tě naučí tolik, co já bych tě nenaučil ani za několik let a navíc jedině pokud si tě on vezme do péče se budeš moci dostat do okruhu nejvyšších čarodějek, moc na to máš, to já poznám“ povídal Alkúm, dokud si nepovšiml, že Dinayina vůle začala ochabovat.

„Je čas představit ji shromážděným“ rozhodl Jeleman a všichni tři se společně vydali do největšího ze sálů v hradě, který byl stále větší a větší, čím více jste se snažili přesvědčit o opaku. Panthera byla unesena. Jak nádherný to byl pocit, stát v tak mocné síni a cítit proud energie a magické síly v těle. Hned po uvítacím ceremoniálu přišel na úvod průvod nových rekrutů do čarodějnických řad.

Panthera kráčela s ostatními, ale jen jako jedna z mála měla na sobě zlatou róbu. Netušila, co to znamená, jen něco neurčitého cítila, nedokázala to však popsat. Po zahájení se tento průvod rozestoupil a ke každému zvlášť přišel Meletonin, „nejvyšší z nás“. Meletonin, jakmile došel k Pantheře nešel hned dál, jak u ostatních, nýbrž se u ní pozastavil a řekl jednu jedinou větu: „Dinay, ty jež poznáš světa moc, ty, která zastavíš zlo a nastolíš dobro, věř světlu, které tě povede a dosáhneš noci“. Poté se otočil a odkráčel. Tak započal slavný život, nebo-li jeho třetí etapa Dinay čarodějky z Lengortu….
_________________
Panthera, čarodějka z Lengortu

[Panthera]

Dny předbíhaly noci, noci předbíhaly dny. Vše se zdálo naopak a přitom správně. Zmatek střídal řád a všechno se to navíc proplétalo do sebe. A v tomto prostředí Panthera musela jako Dinay kouzelnice 3.řádu žít. Brzy měla dosáhnout řádu 2., ale stálo ji to hodně úsilí a námahy, jak by také ne, když žila pod vedením Jelemana, který byl krutý ke všem ostatním tak jako k sobě, tudíž nesnesitelně. Jak ubíhaly jeho hodiny, tak ubývala radost z Dinayina života. Chyběl ji Alkúm a navíc i Nezbeda. Na toho už téměř zapomněla. Putovala s Alkúmem a s Nezbedou tak dlouho, ale ti dva teď žili spolu, do hradu zvířata nesměla. Dinay tuto ztrátu přítele těžko nesla, dosud se s tím nevyrovnala a často se kvůli tomu utápěla v zoufalých myšlenkách. Nevěda kudy kam se tedy upnula pouze ke studiu a to byl v jejím životě jediný důvod, proč chtěla žít.

Když dosáhla třiadvacátého roku života, nadešel čas její zkoušky. Poctivě na ni studovala a těšila se, až dosáhne bodu, kdy bude moci zkoušku složit. Ale koho nečekala byl Alkúm. Dříve, než měli nastat přípravy na zahájení zkoušky jí Jeleman pověděl, že má jít do hlavního předsálí, že tam má návštěvu. Alkúm si seděl na lavičce s dýmkou v puse, zatímco Nezbeda bez rozmyslu běžel k ní, jako by ho čerti na rohy brali. Panthera svého dávného přítele objala a myslela, že se rozpláče štěstím. Tolik ji chyběl a tak se to snažila potlačit, až se jí to málem podařilo. To by ale byla obrovská chyba a ona to věděla, proto byla vděčná za tuto návštěvu.

„Jak ti jde studium?“ optal se Alkúm, který se pořád usmíval nad jejím přivítáním s Nezbedou.

„Dobře mistře, avšak měla bych jednu otázku“ odpověděla, ale ihned zrudnula. Alkúm věděl proč. Dinay měla jednu neuvěřitelnou vlastnost. Nikdy neměla dost poznání, neustále se na něco ptala, něco hledala, zjišťovala, kontrolovala, její paměť byla pomalu zahlcena informacemi, ale Panthera stejně neměla dost.Znovu se usmál, ale jen nenápadně, aby se neurazila a zeptal se:

„Otázku, hmmm? A jakoupak?“

„Ráda bych věděla jak poznat, kdy mé znalosti a síla nestačí k vykonání kouzla dříve, než toto kouzlo vykonám, neustále mě to mate a často kvůli tomu dělám dost chyb, ale mistr Jeleman mi toto nepověděl, řekl mi, že na to mám přijít sama, ale já už opravdu nevím, jak se mám zachovat, nebo co mám dělat, abych to zjistila!“ rozplakala se Panthera a vrhla se do náruče svého bývalého učitele. Ten se rozhodl ji pomoci a tak se rozhodl, že ji poví jeden příběh……

„Žila byla jednou jedna dívka a ta, věř či ne, byla stejně chudá jako ty, ale co je pravda, nikdy nebyla tolik drzá, byla počestně vychována a v 19 letech si i přes svůj odpor vzala bohatého muže, krásného, tehdy se takovým mužům říkalo baroni, dnes už mezi barony patří pouze ti, co mají peníze, tehdy to byli i chudí lidé, ale museli mít dobrý původ.

Tak tedy tento baron a Lena – tak se ta dívka jmenovala – se vzali a měli spolu osm dětí. Alžbětu, Karnelu, Martu, Sinetu, Matěje, Mirela a Anastázii. Jejích osmé dítě jim podle všeho zemřelo, neví se na co, ale je to všeobecně známo a navíc manželé se o tomto incidentu nechtějí moc bavit, neustále je to trápí. Ale jednou se začaly projevovat dívčiny čarodějnické schopnosti. Zjistila, že umí přivolat vítr, přivolat déšť,.. měla mimořádné nadání na ovládání počasí. Ale její muž se jí začal bát. Dal ji zavřít do žaláře, ze kterého nebylo úniku, ale i kdyby možná bylo, ona utéci nechtěla, kvůli cti vůči rodině. V této temnotě cel se jí pokoušel ovládat Hrmort, je to jméno ducha z podsvětí, ale jeho původ není lehce objevitelný. Ona to také nepoznala a vklouzla mu do pasti. Zemřela.“

dovykládal Alkúm.

„Mistře, ale jaké z toho tedy plyne ponaučení?“

„Jednoduché Panthero, jednoduché, nikdy nepodceňuj sílu temnoty, ale nikdy nepřeceňuj sílu dobra. Lena věřila jen v dobro a proto upadla do osidel temnoty, ačkoliv ta nejsou moc silná, ale pokud uvěříš v rovnováhu mezi dobrem i zlem a vytvoříš si mezi nimi mez, pak není nic, co by tě mělo moci zastavit, řekl tiše.

Po hodině, kdy spolu rozebírali dobrou a špatnou stranu se začala Dinay znovu obávat své zkoušky a proto se jí Alkúm snažil pobavit historkami z toho co zažil za její nepřítomnosti.Och, jak bylo jen veselo, Panthera zcela pozapomněla na svůj strach. Přece jen ji ale nepřešel úplně a když přišel Jeleman s varováním, že je na řadě, tak se málem rozplakala, ten den již podruhé. Ale naštěstí si včas uvědomila, že toto je její zkouška a je na ní, jak se k tomu postaví, sebrala tedy všechny střípky její odvahy co v sobě posbírala a vydala se ven. Dívky, jež jí měly být k dispozici ji oblékly, učesali,……a to vše se jim povedlo i přes to, že Dinay při zkoušce svých schopností několikrát zapálila šaty některé z nich. Tvrdila, že neúmyslně.

Nastal čas zkoušky, Dinay předstoupila před porotu a čekala na to, co se od nich dozví. Porota, nebo-li jinak řečeno „Představenstvo sdružených nezávislých kouzelníků najímajících nové rekruty do čarodějnického spolku“ se rozhodla Dinay přezkoušet v jejích dovednostech. Otázky byly lehké i těžší, kouzla těžší a těžké. Po půldenní zkoušce měl přijít na řadu závěrečný test. Dinay se měla pokusit vyvolat obraz síly, což bylo kouzlo, díky kterému jste mohli až do prvního řádu, ale Dinay nevěda toto pravidlo přece jen chtěla ukázat co v ní je A …..!

Probuzení v nemocnici nebylo to co čekala. Kolem ní ale stáli kouzelníci prvního stupně, Alkúm, Nezbeda, ale pořád nevěděla co to znamená. „Vyčarovala jsi zástupce síly, vítej v 1.řádu“ řekl Jeleman a opustili ji, zase ji ponořujíc do hojícího spánku.

_________________
Panthera, čarodějka z Lengortu

[Dix]

Koukam ze ty ses stala asi vele kneznou knihovnici Pekny...
_________________
*Vrrrr*
Smutek

http://www.vlci.info/

[Panthera]

Rekla bych ze tva slova jsou prehnana, ale dekuji ti potesilo mne to.
_________________
Panthera, čarodějka z Lengortu

[Frantisek]

Premysli kam se stratila
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Pajadin]

Přiznám se, že mi moc chybí...
_________________
Pajadin, Člen Spolku
Obchodník - milovník

[Hellmaster]

Z Panthery se stal vrah. Ať už jsou důvody jakékoliv, pravidla našeho světa myslím nedovolují mít v vraha v hodné guildě, proto byla vyškrtnuta z guildstone.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku