Fórum Spolku

Hellmaster · Zaslal: út květen 11, 2004 2:23 pm Předmět: Příležitostní poezie

Nyní je na naší Nástěnce,
sekce pro všechny básněnce.
Fantasii se meze nekladou,
ať každý zázáří tu básní či baladou,
a tento poetický kousek budiž zahradou,
kde neveršující vidíme jako šílence,
na této naší Nástěnce...
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

Hellmaster · Zaslal: út květen 11, 2004 2:39 pm Předmět:

Pročistímv veršovaná témata jiné části této sekce, ale mazat se mi je hned rozhodně nechce.
Vložím je tedy sem, ať neslehne se po nich zem...

První jsou o ztraceném kameni básně, které se čtou opravdu krásně:

Sharlon Emir · Zaslal: po květen 17, 2004 10:22 pm Předmět:

Nu co dodat noc dnes dlouhá …..
A co dělat, když mě spát nedá myšlena pouhá ?
Nač se vůbec někdo štítí žití
Nač vůbec někdo muže chtíti
Tohle dnešní večer po mě rozluštiti

Proč voda teče ?
Když noc za dnem se vleče
Proč třpytí se meče ?
Když krev z ostří steče

K čemu víra ….
K čemu neději svírá ?
K čemu do prázdna zrak zírá ?

Je snad kořene bez stromu ?
Či snad blesku bez hromu ?
Je snad svíce
Nežli plamen více ?
Je snad slunce
Bez měsíce ?

Znamená snad nenávist
Z jedné misí s nepřítelem jíst ?
Znamená snad číst
Slova do vět látek splíst ?

Není snad-li poezie
Kousnutí od divé zmije ?
Neublíží nezabije
Naopak snad strasti smyje ?

A co sláva
Není-li jen otrok moci ?
Co za sluhu se dává
Když večer podlehne noci

A co pak živí
Když potají se mrtvým diví
A jak smrt pláče
Když život radostí skáče

A co cítí paprsek světla
Když se soumrakem temnota ho smetla ?
A co cítí stín
Když pod náporem rána promění se v dým ?

A jak slunce po ránu se zvedá
Tak mi mysl spát dnes nedá
Toť jen málo z mnoha vět
- nikdo nezná odpověď

A kdyby snad odpověď bych znal
Byl by důvod žíti dál ?

_________________

Smrt je jediná životní jistota!

NoX · Zaslal: čt červen 10, 2004 10:48 pm Předmět:

v Pekle jest brána. Vidí duše těch, kdo ve světě nekonali dobro ani zlo a nejsou zatraceni ani spaseni. Dojdou k břehům řeky Acheron přes niž převozník Cháron převáží duše zavržených.

"Mnou vchází se do trýznivého města,
Mnou vchází se do věčné bolesti,
Mnou vchází se k těm, jež bůh trestá.

Mnou dal pán průchod spravedlnosti,
Jsem z boží moci, dílem lásky jdete,
Jsem sklenuta nevyšší moudrostí,
Všecko stvořené přede mnou v tom světě
je od věků, já navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupujete."

Ta slova barvou temnou jako šrám jsem četl nad branou, podivný to sen.
_________________
Galldrian "Nox" Damodred
Fourth Generation, Tremere Pontifex

NoX · Zaslal: čt červen 10, 2004 10:57 pm Předmět:

"Když ryby vzlétly, les si kráčel a fík si uzrál na javoru,
když měsíc tvář si v krvi zmáčel,
já zrodil jsem se... bezesporu"
_________________
Galldrian "Nox" Damodred
Fourth Generation, Tremere Pontifex

Arkon · Zaslal: pá červen 11, 2004 2:42 pm Předmět:

"S horoucí falší miluji tento svět
bohem rozsvícený Ďáblem znečištěný
s hněnivou láskou miluji tento svět ..."

*dopsal sloku basne a pomyslil, ze se to hodi spise pro Temny raj*
_________________
Sid Labien [Dreamers], Rahien Sorei, The Coramoor
Nabis Arboreus [-BF-], Venefica Magra, Flame of Tar Valon

"Non licet facere malum, ut eveniat inde bonum."

Sharlon Emir · Zaslal: ne listopad 21, 2004 6:00 pm Předmět:

Povětšinou v tuhle dobu
vstává poezie z hrobu

proto musím ji rychle opsáti
dřív než ji do rakve vrátí
přesutnout do jiného fóra
dřív než ji tam někdo zvorá

na dně leželi tyhle spisy
jsou už staré, dávno, kdysi
takže jestli smim
přihodim to k nim

Retromancer · Zaslal: po listopad 22, 2004 3:00 pm Předmět: SMRT

I příšel ke mě ráno kdosi,
já zaslechl jsem cinkot kosy.
V tom se dveře otevřely
a já ještě sedím na posteli...

V černém plášti bledá líc,
to sám Smrť mi přišel říct,
že můj život skončil....

A zas se prý tráva zazelená -
můj život prý nic neznamená..

Já však vzkřikl "NE!" a v ten okamžik
povstali mrtví v jeden mocný šik
a cílem jejich neživota v té děďině
byl zničit Smrťě jedině...

Však jak může nebytí
zvítěziti nad Smrtí?

A tak mou niť žití přesekl... kam můj žvot jen utekl?

A nežli jsem spatřil pekla žár
promluvil ještě Smrťi Kál :

I SMRT SAMOU PŘEMŮŽE TEN
JEHOŽ VÍRA JE JASNÁ - JAKO DEN...
_________________
Retromancer

Josef Neochota · Zaslal: po listopad 22, 2004 3:57 pm Předmět:

Chodím dál a lidí ptám se,
hledám Boha, co neskrývá se...
Vidím lidi v jejich kráse,
vidím lidi v jejich očích,
vidím zrůdy v srdcích skryté,
dokud neskočí a neútočí...
_________________
Josef Neochota - člen Spolku
Mais forte do que a morte

Ilidan · Zaslal: ne září 04, 2005 12:42 pm Předmět:

Vyznání
Déšť zemi bičoval,
a tam, kde stálo slunce, zůstal chmurný mrak.
Vítr stromy lomcoval,
a temné město málokterý viděl zrak.

Na pokraji města muž vysoký stál,
jeho zrak do nicoty plál.
Zatímco kabát jeho ho ovíval,
on sám se pro sebe smál.

Košily od krve čerstvé měl,
z rukou déšť mu ji smyl,
o činu ohavném uvažovat chtěl,
na hrudi si rukou něco kryl.

Možná neměl jsem se do toho plést,
dva životy bych tak ušetřil,
já nechal se však svést,
a pak už jsem se jen kryl.

Muž na kolena padl,
ruka z hrudi spadla,
ránu bolestivou držel,
teď ukázala se pravda.

Možná neměl jsem se do toho plést,
dva životy bych tak ušetřil.
Ten zločin jsem měl snést,
a svítání bych tak spatřil.

Muž klečel z posledních sil,
jeho tvár bolestí se křivyla,
možná jenom snil,
ale slunce se mu zjevilo.

Možná neměl jsem se do toho plést,
dva životy bych tak ušetřil,
težké břemeno mlčení jsem mohl nést,
a před pravdou se skrýt.
Já radši jsem se pral,
za pravdu se nechal ranit,
svůj osud už jsem znal,
když slzy krve začal jsem ronit.
Nečestný to boj byl,
pěsti proti noži,
oba jsem je nakonec zbyl,
vúle to byla boží.

Muž natáhl se na mokrou zem celý,
na tváři úsměv měl,
za dobrý skutek život vždy položit chtěl...
_________________
Je jedno kdo jsi, je jedno kým jsi, ale není jedno co děláš.
Co tě nezabije . . . se tě pokusí zabít znova.
Vampír Ilidan - Adept Spolku