Fórum Spolku

[Pajadin]

Milý Spolku,
již mnoho dní putuji po tomto světě a hledám...hledám skupinu lidí oddanou chránit dobro, ctít zákony a pomáhat slabším. Snad jsem ji našel...
Mé jméno je Pajadin. Jsem Paladin po svém otci a chci následovat jeho kroky v zájmu víry. Jsem mladý a nemám moc zkušeností. Vždy mě fascinovalo lidské tělo, snad proto znám každé jeho silné části i slabiny(100% Anatomy). Také mám rád boj(80% Swordsmanship), ale nikdy se do boje neženu, pokud to není nutné. Při boji je také nutné umět se bránit(65% Parrying) a logicky uvažovat(50% Tactics). Život je nejcennější věc a když mi hrozí smrt, dokáži se schovat(70% Hiding). Při menším zranění se dokáži vyléčit(37% Heailng).
Rád pomáhám mladším a slabším. Svět je bohužel občas krutý a proto se snažím konat dobro a rozšiřovat radost a štěstí...

Budiž čest a sláva otcova nezapomenuta a šířena mnou...zde je můj příběh:


...Byl krásný slunečný den. Voda britainského potoka protékala mezi oblázky a ryby skákaly v záři slunečních paprsků. Den jako stvořený pro vyjížďku na moře...
Můj otec byl vášnivý rybář a pro návnadu na háček by skočil i přes ohnivou zeď. Dnes slíbil, že mě a mého bratra naučí svému koníčku a vezme nás s sebou na lov. Otec otevřel rozvrzané dveře staré skřině, která se pojila s jeho životem, a vytáhl prut z pro mě neznámého dřeva s blýskajícím se háčkem. "Jdeme", zvolal a mě i mému bratrovi zazářili oči radostí. (Jako děti jsme nesměli z domu ani na krok, protože nebezpečí číhalo na každém kroku. ted už jsme byli větší, ale stejně jsme mohli jen do blízkého okolí. Dnes jsme ale měli vyplout na širé moře a poznat krásy britainských ostrovů). Od domu k přístavu to byl kousek. Cestou jsme potkali pár rytířů oděných ve zvláštní plátové zbroji a u pasu jim zářily zbraně, jaké jsem doposud neviděl. Měli nádherné koně (Již od útlého věku jsem snil o vlastním hřebci a doufal, že se jednou budu projíždět na hřbetě mustanga) *zasteskl si*. Můj otec se s nimi znal, byli to jeho přátelé, dobří přátelé...
Po rozmluvě (A byla opravdu dlouhá...připadlo mi to stejné jako když si maminka zvala domů své přítelkyně švadleny a celý večer až pozdě do noci jenom mluvily a mluvily a já nemohl spát) jsme pokračovali v cestě směrem k přístavu. Již byly vidět plachty lodí, které čekali na hrdiny vydávající se vstříc osudu a také naše rodinná lodička. Byla skromná, ale na rybaření ideální. Otec *zahleděn na nekonečné moře* přikázal odvázat loď a připravit k odplutí. Šel jsem vykonat, jak otec přikázal. "Počkej synu!" *zavolal na mě*. "Nemám prut pro vás, ďeti moje. Pajadine běž a pujč jeden u rybáře. Je laskavý, a pozdravuj ho ode mne." Šel jsem tedy vypůjčit svůj první prut. Do rybárny to byl kousek. Pohvizdoval jsem si.Měl jsem dobrou náladu a byl moc šťastný...
V přístavu zatím otec poučoval mého bratra o správné návnadě, říkal mu jaké jou druhy ryb a připravoval ho na plavbu...
Vešel jsem do rybárny...rybář mě poznal (Byl jsem prý podobný otci) a po zdělení pozdravu mi rád prut zapůjčil.Náhle mi celé tělo ztuhlo. Zvláštní pocit mě sužoval.Něco se děje. Náhle jsem někde v dáli uslyšel: "Kal Vas Flam". Byla to neznámá slova z neznámých úst. Uslyšel jsem výkřik otce a následné vyřknutí: "In Mani". Měl jsem strach. Schovaný pod stolem a plakajíc jsem slyšel nářeky otce a zanedlouho i bratra. Srdce mi bíti strachem přestalo. Co se jen mohlo stát? *pomyslel si* Pŕekonajíc strach jsem vykoukl ven. Na molu bezvládně ležela dvě těla. Ano, byl to otec a bratr. Utíkal jsem k molu a volal o pomoc, ale nikdo mě neslyšel. "Ach nééé!" *zvolal* Byli mrtví...
Vztek se ve mě mýsil se smutkem a obrovskou láskou. Vzpoměl jsem si, že otec s sebou nosíval kouzelnou knihu a pytlík s bylinkami. dnes si je vzal též. Sáhl jsem po knize a otevřel ji. Zvláštní pocit mi proplouval celým tělem a dodával sílu. "An Corp" zvolal jsem neznajíc význam slov. Podivná aura oslepila mé oči...
Po procitnutí jsem pohlédl na bratra. Ležel, nehýbal se, ale žil! Síla kouzla byla tak veliká, že mi odebrala veškerou energii. Vyčerpajíc jsem padl k zemi a usnul...
Bratra jsem již nespatřil. Hledám a budu ho hledat dokud nenajdu...Otce jsem pohřbil a slíbil pomstu všem vrahům, všem, kteříneznají city,neznají radost, neznají lásku...pomstím se!

Pajadin, the Paladin
Samotář, ochránce víry

[slawa]

*Docetl zadost a zamyslel se*


Jak smutneeee . . . .

*Stekla mu slza po tvari*
_________________
Povznésti se na vyšší úroveň bytí.

Vzpomínáme Necrostane.

[Hellmaster]

Rád jsem si vyslechl Tvůj smutný příběh, příteli Pajadine.
Nyní bude nejlepší, když se seznámíš s Františkem ml., pokud jsi tak ještě neučinil.
Jinak...vítám Tě mezi žadatele o členství.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Wolf]

Jak smutný příběh...
Můj otec položil život ve válečné vřavě.
Byl poraněn otrávenou zbraní, z kovu jemuž se říká verit.
Jak špatně končívají dobří lidé...

*se smutnýma očima nasedl na koně Pegase a odjel do tmy*

_________________
podepsán:
Wolf (paladin, Člen Spolku a bývalý Pán rekrutů)
IN VINO VERITAS - VE VÍNĚ JE PRAVDA

[Frantisek]

Docetl si pribeh a chytla ho uzkost z takoveho osudu.
Myslim, ze jsi na velmi dobre ceste Pajadine. Msta ale nesm plne zaslepit tvoji mysl, ale verim ze jsi uz poznal jak to v tomto krutem svete chodi. Myslim ze budu mluvit za vsechny, kdyz prohlasim, ze te radi potkame a seznamime se. Nejdrve vsak kontaktuj me, na Komunikacnim Krystalu (ICQ- najdes ho v sekci clenove Spolku) Nejspis budes vse znat jak to u nas chodi, pokud uz nekoho od nas znas, ale presto ti to zopakuju a odpovim pripadne otazky. Je to ma prace... *pousmal se*
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Bereg Sunrise]

[Pajadin]

Děkuji Vám všem...opravdu jste přételé, kterým jsem schopen věřit, a že jich na tomto světě ubývá *zasteskl si*

Opravdu mě moc rozesmutnilo to, co se přihodilo Hellmasterovy, zvláště, když se to může stát každému z nás...je to smutné...

Beregu, je pravda, že trénuji jak jen mohu, ale jiný člověk by už určitě povíšil na vyšší titul a ono ani tak nezáleží na tom, jak je člověk dobrý, nýbrž na tom , jak je chytrý a dokáže spolupracovat s ostatními...já jsem skromný, ale rozhodl jsem se pro Spolek, protože je fajn a má ve mě plnou důvěru...

Wolfíku, soucítím s Tebou a je mi líto Tvého otce...určitě padl se ctí a byl by hrdý na svého syna...

Svět se zdá být více a více krutý, bohové na to koukají a přehlížejí vymykající se situace...snad nám Aethan pomůže...věřím tomu...

Děkuji!
__________________
Pajadin, the Paladin

[Bereg Sunrise]

Však já vím, že je jedno jestli si Lord nebo ne a taky vím, že nezáleží na vzhledu, ale na člověku...řekl sem to jen pro pobaveni, nebo jak bych to nazval, ale ne to že trenuješ o sto šest, to je važně *usmal se*...

[Shadow]

Ahoj Pajadine. Tvůj životní příběh je pln smutku a bolesti. Rád Ti budu nápomocen při boji za lepší svět a pod mými křídly můžeš kdykoliv najít bezpečné útočiště.
_________________
Shadow

stárnoucí vampír Spolku

[Pajadin]