Fórum Spolku

[Stillwater]

*Lem jeho černého pláště se dotknul mokrého mola a začal pomalu vlhnout...*

Uplynuly právě 3 roky, co viděl tenhle přístav naposledy. Přejel pohledem horizont a na chvíli se zamyslel. Všechno vypadalo úplně stejně, jako když se tímto Bohem zapomenutém místem loučil. S úsměvem na rtech a pln očekávání, co ho za mořem všechno potká, se tehdy vydal do země Západních lidí, aby se naučil jejich tajemný jazyk a zdokonalil se v magii, jejíž cestou se rozhodl vydat. Dávno už v ní nebyl žádný nováček, ale úrovně svého mistra O´Shabyho ještě zdaleka nedosahoval. Přesto už od začátku, co ho dali jeho rodiče obchodníci do učení, patřil k jeho nejlepším studentům a brzo si jeden druhého velmi oblíbili. Vlastně to byl právě mistr kouzelník, který poslal čerstvě dospělého Stillwatera na dlouho plavbu za oceán … úder lodního zvonu přerušil jeho myšlenky … znovu si prohledl celé molo a tentokrát důkladněji. Už se mu nezdálo tak stejné jako před tím, něco se totiž změnilo. Ne, to on se změnil. Už to nebyly ty modré oči plné optimismu, kterýma se díval na svět než odjel, ale dvě temné koule, které při pohledu na vás zamrazí v zádech.
Ano, Stillwater se opravdu změnil hodně!

Všechno začalo za jedné temné a deštivé noci, když zrovna pročítal svitky Západních lidí v knihovně. Do protější kovárny udeřil blesk, zvedl se vítr. Jedno z oken už nevydrželo jeho nápor a s třesknutím se otevřelo dokořán. Vítr se okamžitě vehnal dovnitř, zhasl svíčku a rozfoukal všechny prastaré svitky. Stillwater pronesl jednoduché zaklínadlo, aby si rozsvítil, zavřel okno na petlici a začal srovnávat svitky zpět do knihovny.

Když se dostal do nejvyššího regálu, zahlédl úplně vzadu něco černého. Natáhl po tom ruku a překvapeně ucukl. Byla to zcela jistě nějaká kniha pokrytá černou kůži, ale proč ovšem byla takhle studená? Zvědavost a vzrušení v něm postupně narůstalo. Opatrně vzal starý lexikon z regálu a setřel vrstvu prachu, do které byl zahalen. Před jeho zrakem začaly vystupovat písmena OK OF DE. Setřel poslední zbytky prachu a polohlasně vyslovil nápis vyrytý v kůži - Book of Dead. Na okamžik se mu zdálo, že písmena olízla plamenná záře. Promnul si oči a donesl si těžkou knihu zpět ke stolu. Pohodlně se usadil, otevřel ji na první straně a vzrušeně se začetl …

Tak takhle našel Stillwater Knihu, nebo spíš takhle si našla Kniha Stillwatera. Celé desítky let ležela na stejném místě bez povšimnutí a jenom čekala na tu správnou dobu a osobu, které bude moci prozradit všechna svoje tajemství. Stillwater začal trávit v knihovně každý den, možná lépe – každou noc. Už to nebyl ten usměvavý mág, který bavil místní v hostinci svými kouzelnickými žertíky. Pokud jste ho v noci nepotkali v knihovně, mohli jste si být jistí, že se projíždí na svém černém koni okolní krajinou. Někteří říkali, že tráví dlouhé hodiny na hřbitově, jiní zase, že v místních jeskyních plných zla a různé havěti. Pravda bylo obojí, Stillwaterovi kniha prozradila způsob, jak promlouvat k mrtvým, využívat jejich sílu a povolávat je zpět k životu. Obdařen toliko mocnými schopnostmi, se Stillwater rozhodl pokračovat v potírání zla, tak jak ho to učil mistr O´Shaby. Ne ovšem běžnými kouzli jako dříve, ale bojoval se zlem zlem ještě větším. Netoužil po obdivu ani po slávě, proto na své výpravy chodil zpravidla sám. Městem sice kolovaly zvěsti, že za vymícení veškerého zla v okolí může právě on, ale ani v den jeho odjezdu to nikdo nemohl říct určitě …

A tak tu stál znovu po 3 letech na molu a vítr se obouval do jeho černého pláště.

Byl rád, že se vrací domů. Navíc, jeho přítel a mistr přece musí dokončit jeho výcvik v běžné magii. Už více jak 4 měsíce ale od něj nedostal žádnou zprávu, proto byl plný očekávání, jak se mistrovi daří. „Hej rybáři,“ pronesl klidným, ledovým hlasem, „bydlí mistr O´Shaby stále naproti banky?“ Rybář se zvedl a zamířil k černé postavě. Čím více se mu ovšem přibližoval, tím více začínal litovat svého rozhodnutí, že nepředstíral hluchotu jako obvykle. Z mága, který stál naproti něj přímo vyzařovalo něco hrozného, snad z jedné poloviny moc a z druhé poloviny dotek smrti. Když pohlédl do jeho očí, zhostil se ho panický strach, proto sklopil ty svoje a vyklopil Stillwaterovi všechno co věděl. „Mistr O´Shaby již není mezi námi cizinče, je to tak 3 měsíce zpět, co na jeho dům zaútočili temní démoni a po dlouhém
a ukrutném boji nad ním zvítězili.

Z cizincových očí vyšlehly malé plamínky, celé molo potemnělo a voda dole pod ním začala vřít. Stillwatera zavalila vlna smutku střídaná vlnou vzteku. Nemohl uvěřit, že jeho mistr, ten který nikdy neztratil jediný souboj, podlehl nějakému vyslanci zla. A právě tehdy se rozhodl. Přísahal si, že neskončí svůj boj se zlem dokud nepomstí mistrovu smrt, ať to stojí, co to stojí.

Několik následujících dnů jen bezcílně bloudil městem, ale vědomí mu tížila stále jedna a ta samá otázka. Jak můžu porazit tyhle démony, když dokonce i mistr s nimi prohrál? Už mockrát se stalo, že přecenil svoje síly a musel pak zvolit cestu ústupu, nespočetněkrát také přišel domů na pokraji sil. Bylo mu čím dál více jasné, že sám tuhle věc nevyřeší a bude muset někoho požádat o pomoc. Ale proč proboha? Není snad on příslušník řádu nekromantů a nikoho se o žádnou pomoc doprošovat nemusí? Ne, tohle je důležitější, za to mu mistr stál!!! Proto pokoří svoji hrdost a požádá o pomoc. Ještě jednu skupinku lidí jeho mistr choval v úctě. Stillwater tedy vyhledal jejich sídlo a na dveře připíchnul kudlou vzkaz.

*Ještě jednou si ho prohlédl …*

Vážení členové a přátelé Spolku,

obracím se na Vás v těchto nelehkých dnech s prosbou o pomoc. Jak jste se možná doslechli, před nedávnem opustil náš svět mocný mág O´Shaby vinou zlých démonů. Dovolte mi tedy, prosím, rozšířit Vaše řady a poskytněte mi pomoc v mém boji se zlem. Odměnou Vám bude další bojovník připravený položit svůj život ve jménu dobra a věřím, že si též najdu cestu k Vašim srdcím.

Stillwater,
nekromancer, Britt č. 9

*pomalu sklopil oči, otočil se a za chvíli zmizel v mlze …*
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku

[Hellmaster]

Hellmaster držel v ruce vzkaz a i když ho měl již přečtený, stále do něj zíral, jako by snad hledal mezi jeho řádky nějaký další vzkaz nebo nějaké poselství. Ve skutečnosti ale jen přemýšlel. Měl plnou hlavu svých všedních starostí a povinností. Přesto ho však list který držel v ruce velmi zaujal a byl rozhodnut, že se celé záležitosti bude věnovat a čas si na ní rozhodně udělá. "Ještě že už se nám dal Wolf dohromady!" pousmál se sám pro sebe a položil vzkaz navrch hromádky s žádostmi o přijetí na stole Pána Rekrutů... "Trpělivost, mistře Stillwatere, trpělivost prosím," zašeptal si pod vousy. Těžko říci, co se mu v té chvíli honilo hlavou.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Stillwater]

Toho rána byl Stillwater neobyčejně nervózní. V jinak tak klidné mysli se dnes odehrával nespočet myšlenkových soubojů, a necromancer to taky dával patřičně najevo. Roztržitě chodil po pokoji sem a tam a neustále prohledával všechny své truhlice. Od doby svého příjezdu doposud nenašel odvahu všechny věci úhledně uspořádat zpět do polic. "Ďas aby je taky spral,“ hlasitě zaklel, když zjistil, že jeho ztracená truhlice s oblíbeným šactvem stále ještě ze zámoří nedorazila.

Zlostně se posadil do křesla a začal si mimoděk pohrávat s malým plamínkem, který mu vyšlehnul z konečků prstů pravé ruky. Teprve až teď mu došlo jak neskutečně marnivě se celou tu dobu choval. „Copak na tom záleží jestli příjdu v mé sametově černé kápi, která teď vězí Bůh ví kde?“ … začal si pro sebe mumlat, a při pomyšlení na svou garderóbu plamen tancující v jeho dlani znatelně zesílil. Po chvíli se Stillwater opět uklidnil a pokračoval v přemýšlení. Navíc to bude jeho první návštěva a na srdci má mnohem důležitější věci než … na chvíli se zarazil. Začínal zjišťovat, že jeho myšlenky se opět ubírají ne zrovna příjemným směrem. Znovu zkrotil plamínek, který si radostně užíval náhlé volnosti, „ … než nějakou róbu. A třeba ani nemusí být doma …,“ *zabručel na závěr, přehodil přes sebe zelený plášťa vykročil vstříc novým přátelům*.
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku

[Frantisek]

Unavene se prisoural k domu a spatril dalsi list.
"Panejo... to je novejch zadatelu. Asi se s nima roztrhl pytel." Potichu si zabrucel a pokrcil pritom rameny.
Vzal brk a pripsal

"Mily Stillwatere, Tva zadost o pomoc pri odhaleni vraha a hlavne potirani zla vypada lakave. Zanech zde alespon kontakt na Komunikacni Krystal.
S pozdravem Frantisek ml."

Ledabyle pripichl svuj vzkaz na nastenku a vydal se k dalsimu dobrodruzstvi smer postel a jako odmenou na konci cesty mu byl zaslouzily spanek...
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Hellmaster]

Stillwater přijat za Adepta.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Jacob]

*mumla cosi o premnozeni magicu*

[Stillwater]

Do nového dne se necromancer probudil s nezvyklým úsměvem. Očividně ho velmi potěšil směr, kterým se začaly události posledních dnů ubírat. Hrdě si připíchnul malý odznáček na klopu svého pláště a s radostí se vydal navštívit svoje nové přátelé ...
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku

[Jacob]

[Stillwater]

Chtěl bych se omluvit, že mne v dnech předešlých pramálo spatřitelno bylo, neb z nového příbytku možné cesty k virtulním dobrodružstvím teprve hledám. Jakmile se mi však opět trvalá příležitost podaří najít, zajisté vás všechny znovu rád spatřím!

( ... to by bylo, abysme na tu blbou kolej internet nedotáhli )
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku

[Stillwater]

Bohuzel se mi zatim jeste nepodarilo vyresit problem pripojeni, proto jsem pozadal Hella o neaktivni status. Jedna velice slibna varianta je sice v jednani, ale nemuzu odhadnout jak dlouho to bude trvat. Mozna tyden, mozna jeste mesic:( Kazdopadne muj zajem pridat se do elitniho spolecenstva stale a neotresitelne pretrvava, tak budu sledovat alespon forum.
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku