Fórum Spolku

[Hellmaster]

Tak co myslíte? Jaká je vaše rada na to aby člověk byl herně zdatným hráčem?

Já to vidim takhle:
Podle mýho jsou lidi který na to maj talent a lidi který na to prostě nejsou. To je úplně zásadní. Když má někdo talent, prostě je dobrej. Když na to někdo neni, může dělat co chce a nikdy dobrej nebude. U tý drtivý většiny ostatních to záleží jen a jen na nich a na jejich přístupu k hraní.
A co jsem za dobu svýho hraní vypozoroval? Čtyři hlavní zásady jejichž uvědomění si a dodržování má vliv na herní schopnosti hráče.
1) Makrování skillů, který se daj vytrénovat hrou, člověka okrádá o cenné zkušenosti. Proč? Člověk tak přeskočí jistou část vývoje, která mu ale (pokud ji absolvuje) přináší spoustu nenahraditelných zkušeností, které pak s vysokými skilly získává opravdu velmi těžce. Když s nízkými skilly hodinu zabíjíte potvoru kterou s těmi vysokými dáte za dvě minuty, naučíte se ohromnou spoustu věcí, a to hlavně věcí, které jsou úplně jiné než když s vyššími skilly bojujete proti úměrně silnější potvoře.
2) Nesamostatnost člověka přikove k průměrnosti. Proč? Přestože se jedná o multiplayer hru a je to o spolupráci v partě, každý musí umět jednat samostatně. K čemu je banda pytlíků která poslouchá, když pak ten kdo rozdává rozkazy lehne a všichni zpanikařej? Každý musí umět jednat sám a každý se musí umět obejtí bez ostatních. Další příklad nesamostatnosti je banda lidí, která se nedokáže vypravit do dungeonu, protože jim chybí některé klíčové povolání (mág, klerik...). To že neni třeba mág a nikam se nejde nesvědčí o smůle z důvodu že mág neměl čas, ale svědčí to o nesamostatnosti lidí v té partě.
3) Zvídavost a sebepoznání je cestou k ohromné síle. Proč? Je toho spoustu, co se člověk může naučit. Spoustu strategií a taktik o kterých nikdo pořádně neví, spoustu předmětů které je možná používat a hlavně spoustu dovedností povolání. Málokdo svou postavu využívá skutečně na maximum, pro většinu toho co vaše postava umí nebo co má možnost používat existuje nějaké využití a to je potřeba zjistit. Hlavní ale je, aby se na to člověk snažil přijít sám. Zkušenost, kterou získáte tak že na ni sami přijdete je mnohem vzácnější než ta, kterou vám prostě někdo poví, protože když o něčem přemýšlíte sami, často vás napadne i spoustu dalších věcí a hlavně se budete pak v dané problematice velmi dobře orientovat.
4) Nedostatek sebekritiky je cesta k průměrnosti. Proč? Kdo si myslí, že už se nemůže nic naučit, má buď pravdu (v minimální množstí případů), a nebo je to hloupá naivka. Člověk má pořád v čem se zdokonalovat a jakmile si to přestane uvědomovat, jeho herní schopnosti začnou stagnovat. Na DP je tolik věcí, tolik strategií a tolik prostředků který využívá jen hrstka hráčů, že je pořád co se učit a vždycky může bejt člověk lepší než je.

Dodatek: Všechny mé poznatky se týkají jen PvM.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Rescuer]

Dá se říci, že s většinou věcí, co Hellmaster napsal, souhlasím.
Být dobrým hráčem závisí na talentu a na čase stráveném u hry. Ale právě ten talent určuje, jak dlouho u toho musíte sedět, než vám to půjde .

K 1) bych asi jen dodal, že makrování skillů používaných v boji je nejhorší, když člověk začíná. Nemám rád NBíky co machrují s tím, že mají sword a taktiku max a přitom ještě neviděli ani Ettina. Na druhou stranu určitě neodsuzuji makrování další postavy, když už se ví, jak to na DP "běží". Když jsem já začínal s rangerem, tak jsem jistou dobu neměl ani Assista (nevěděl jsem, že něco takového vůbec existovalo ), takže jsem neznal žádné makrování. Archery, taktiku a hodně healingu jsem prostě natrénoval střílením zombíků a jiných nemrtvých na hřbitově nad Britem. S mojí poslední postavou - Rescuerem, jsem několikrát byl v cechu, ale pak jsem většinu skillů domakroval, protože byl co nejdříve potřeba na chození dungeonů s naší guildou.
Když to tedy shrnu, tak podle mě není vhodné trénovat bojové skilly makrováním, když se na DP začíná..

Aby v tom byl alespoň trochu pořádek, tak to vezmu popořadě podle Hellmastera, takže k 2) :
Samostatnost dělá opravdu divy, vím to z vlastní zkušenosti. Když se jde ve skupině, tak člověk vlastně někdy ani nepozná, co dělá špatně nebo by mohl dělat lépe (pokud mu to někdo neřekne) - já tomu říkám, že se chyba "ztratí v chumlu" . Naopak, když jde člověk sám, tak se naučí plno věcí. Důležité je ale umět se pořádně motivovat a chodit na čím dál těžší akce. V mém případě to bylo nějak takhle: při hledání respawnů jsem s rangerem narážel na různé zplozence zla. Když to bylo slabé, umřelo to . Když to bylo silné, přemýšlel jsem, jak to zabít. Takhle jsem se třeba naučil ovládat více summonů najednou, abych zabil démona, nebo později krakena (zabít krakena s +1 HxB docela trvá a když mu nestojí v cestě žádný summon, tak to vypadá takhle ).
Takže jak říká Hellmaster - je to multiplayer hra, ale když jde člověk sám, tak se naučí plno věcí, které pak pomůžou ve skupině..

Bod 3) :
Tento bod tak trochu souvisí s bodem 2). Když jde někdo sám, tak se naučí svoji postavu dobře využívat, protože jinak by třeba neuspěl v nějaké situaci. Ve skupině se ale naučí další jiné věci.. když to zas vezmu z pohledu rangera, tak třeba nebudu příšeru ucpávat tlupou medvědů, aby nekromancerova kostra neměla šanci si seknout. Kdybych šel sám, tak tam samozřejmě tu tlupu udělám .
Také když se někdo něco naučí sám, tak si to lépe pamatuje.
S tím nevyužíváním povolání je asi nejmarkantnější vampír.. někdo ho vidí jen jakou hloupou pískající myš / velkou tupou gargoilu. Někdy ale správné použití paralýzy, para fieldu nebo ressu může zachránit situaci. Nemluvě o výhodách podoby člověka, kdy může dobře zaskočit jiná povolání, která třeba při výpravě nejsou přítomna..

Bod 4) bych mohl okopírovat, protože to vystihuje i můj názor a lépe bych to nenapsal .

Ještě na konec přidám jednu otázku: Jak myslíte, že je nejlepší začít trénovat PvP?
Podle mě se to člověk jen tak při setkáních s vrahy nenaučí. Třeba někdo je na tom jinak, ale můj postup, vždy když jsem viděl vraha (s rangerem při cestách za zvířátky ), byl takový, že jsem se dal na útěk. Pokud to bylo v lese, tak problém nebýval, ale jakmile to bylo na planině, tak útěk se rovnal smrti. Pak jsem si řekl - tak takhle ne! PvP jsem začal tím, že jsem teoreticky vymýšlel taktiky, které by mohly fungovat. Ty jsem pak v aréně vyzkoušel s Deathlessem a něco opravdu fungovalo. A to i pak u vrahů, kdy jsem už neutíkal, ale utíkali oni .
_________________
cleric Rescuer, Člen Spolku, The Hand of Life
ranger ShadowMaster
vampire Shadow Claw

[Gate keeper]

Pridal bych jednu drobnost. Chce se postupne naucit pouzivat vse, ob nejhorsi vybavy po tu nejlepsi. Ten, kdo hned od zacatku chodi v +25 kompletu a TMr se uz nemauze nikdy zlepsit. Ale pokud se naucite hrat se slabou vybavou, pak Vas maloco prekvapi pri prechodu na lepsi vybavu.

[Rescuer]

Díky Gate za připomínku, to jsem tam opravdu zapomněl napsat..
Viz můj oblíbený shadow . Rád bych někdy zašel něco těžšího, aby se lepší brnko využilo
_________________
cleric Rescuer, Člen Spolku, The Hand of Life
ranger ShadowMaster
vampire Shadow Claw

[Deathless]

Jistě že je důležité "osahat" si všechny stupně výbavy v praxi, abychom věděli, co je v praxi použitelné a co nikoli - neplatí to jen o kvalitě zboroje, ale třeba je i důležité vědět například kdy používat MR a kdy TMR. Někdy jsou MR dostačující, i když se jich musí pít více, ale někdy prostě nemžou zákonitě stačit. Viz například NB runa, když jsem ji šel s Rescuerem. To nestačí ani TMR, a to ještě nen žádný Pride nebo Despice. Další věc, kterou bych chtěl uvést, je fakt, že dobrý hráč by měl vědět, co bude na té či oné výprave za výbavu potřebovat a podle toho se i připravit. Naco chodit Deceit nebo ice v +25 kompletech? Tam je to o ničem, daleko lepší je jejich použití na náročnějších místech, i když zase někdo může namítat, že je větší riziko na umření. Ale to je jiná věc - člověk má nosit do dungu to, o co si může dovolit přijít. Ne si vzít výbavu nad své poměry a po vylehání si stěžovat, že teď bude muset měsíc ztrávit v dole, aby si vydělal na novou.
S tím talentem a prací je to pravda, ale to platí všeobecně u všeho. Jestli máš na něco vlohy, ale netrénuješ, jako bys je téměř neměl.
A teď krátké reakce na zmíněné bodíky:

To 1) Proč? Protože každý chce mít "vymaxovanou" postavu co nejdříve. Dost lidí se domnívá, že je "noob" tím, že není natrénovaný. Po tréninku si připadá, že všechno zná a stává se, že dělá machra před těmi méně vytrénovanými, i když schopnějšími, jen proto, že jejich swordsmanship je vyšší. Pak se nesmíme divit, že se do guild hlásí lidé s malou zkušeností sesvětem, ale z maximálními skilly. Samozřejmě, že když jsem začínal, tak jsem makroval. Nejprve anatomii a hiding. Ale současně jsem byl každou chvíli někde ve světě - na hřbitovech u Britu, Vesperu, Nujelmu...Maze, příroda... Když se projdeš po cechách (třeba cech warriorů), tak vidíš jak plno lidí trénuje tím, že místo monster rube kolegu, který je navíc často afk (viz prohřešky). Pak se nemůžeme divit, že pak neznají ani jednoduchá monstra a základní taktiky boje, které se zlepšují při jejich likvidaci. Jakse takového postupu zbavit? Vše předělat na skillkameny a makrovací skilly nechat pouze kraftům.
Dodatek: Je tu problém ještě v jedné věci. Ať se to někomu líbí nebo ne, vrahů je velký počet a to je také dost často důvod, proč se nováčci bojí za hranice města. I když je více NB dungů než bývalo.

To 2) Souhlas s průměrností. Takový člověk, podle mě, nemůže tvořit základ společenství. Nemůže se spoléhat na to, že mu každý bude se vším pomáhat. Jsou věci, o kterých se musí rozhodovat sám. K tomu aby byl jedinec samostatný je třeba aby znal své schopnosti, prostředí a monstra se kterými se utkává. Znalosti se odvíjí od aktivity ve hře. Myslím si, že nesamostatnost části členů MBK byla jedním z důvodů jeho zániku.

To 3) Něco z toho jsem již uvedl výše, nebudu to opakovat. Nicméně pár vět dodám. Když jsem začínal s válečníkem, nevěděl jsem plno věcí. Jak se chovat u příšer, které zvládnu nebo ne, či absence boostění. Časem se tyto poznatky zlepšovali a usnadňovaly hru podstatným způsobem. I když jsem si na válečníka zvykl, neměl jsem ponětí, jak je těžké hrát za mága nebo necra, natož za clerica - považuji ho za nejtěžší a nejzodpovědnější povolání. Nyní, díky tomu, že mám přítup ke všem povoláním, kromě paladina, dokážu odhadnout, co je a co není v silách charakteru. Dřív jsem to nevěděl, což mi z dnešního pohledu připadá jako velký hendikep. Než jdem s bráchou dung, tak stávíme nějakou chvíli nad tím, abychom si řekli, jesli by nějaká pasáž nešla projít efektivněji a bezpečněji, aby se minimalizovalo riziko smrti. To vše se odvíjí od toho, že se dokáže odhadnout co je v našich silách provést a co nikoli.

To 4) Pakliže jsem řekl, že nesamostatnost vede k průměrnosti, pak se odvážím tvrdit, že nedostatek sebekritiky vede k podprůměrnosti. Vím to z vlastní zkušenosti. Nevadí, když uděláte chybu - chybami se člověk učí nejrychleji. Ale měli byste přijmout radu, zamyslet se nad ní a zapamatovat si jí, abyste ji příšte zbytečně neudělali. Považuji za samozřejmé, že pokud někdo udělá chybu, že se o tom diskutuje. Formou slušnou, nikoli urážkami a nadávkami - to by mělo opačný efekt, než jaký potřebujeme. Zažil jsem několik okamžiků jako guildmaster, že po ukončení neúspěšné výpravy, kdy jsem chtěl probírat naše dobrodružství, se někteří jedinci urazili a nechtěli se o tom vůbec bavit. Tohle považuji za základní chybu a i za urážku guildmastera. Mělo by se diskutovat jak o úspěšných akcích, tak i o nevydařených. Každý se může naučit principům jednotlivých fází postupů, když bude chtít. Každý se učí tím, že se setkává s novými lidmi a v tom vidím sílu Ultimy Online.
_________________
"Dospělost začíná toho dne, kdy přijímáme zodpovědnost za své činy."

http://deathless.cz

Deathless The Hand of Death, Člen Spolku
Connan Brave Warrior
Coopernik Senior Craft
Conjurer Junior Mage