Fórum Spolku

[Vermitras z Nulm]

S žádostí ve věci jedné, které srdce a vůle mysli mi užírá, na Vás prosebně se obracím.

Co sil mi ubývati počalo se počítá ode dne prvního, kdy stanul jsem s nadějemi a obavami různorodým na břehu zdejším, a dále rozvíjí se do konců, jichž počátky domýšlel bych nerad, tomu předně skrze nebývalosti , co až proti srsti libosti vlastní se staví, četné v kraji zdejším, proti zvyklosti krajů původu svého.

Vězte dále, že stavu mého nynějšího kořeny nepřízně tuhými, vzdor větru času a poryvům zapomnění, přepevně zde uvázáno jest, jsa vyhnancem, po právu veškerém, ni však zcela tak v očích spravedlnosti, návratů nemohoucím.

Jsouc-li, třeba skrze víno příliš kyselé, kvůli střídmosti slunce na vinicích zdejších, strádání taková malá, potom slova nenalézám na jazyků svém, co nyní tak dlouho odloučen byv od dvorů svých původních, pro nedostatky mé nynější hlavní.

A sice uvykl jsem moudrostem a laskavosti, které původů nemají ni v kraji zdejším, ni v kraji původu mého, ni v kraji kterémkoliv takovém, co cest pro smrtelníky by skýtal, tomu tak skrze svého mentora a rádce, jehož, jak volá se zde, „na břehu druhém“ setrvává.

V čemž tůze jsem tak rmoucen, a hladovím po shledání jeho, jak kdys bývalo mi zvykem.
Arci nenašel jsem ni dostatek umu, bych odhrnul mlčící plášť, kterým přikryly zdejší kraje hlas mého mistra, ni pobral jsem za své věky moudrosti toliko, bych pohnout tou černou oponou samoty uměl.

A přeci naděje svoje poslední do moudrosti ostatních stále ještě vkládám, a tomu, který znalý by byl postupu takového, zavázán četně budu.
Věřím, že mnoho pánů zdejších, kteří potom předně nad ostatní v moudrostech vynikají, drží spisů knihoven svazky na písmo bohaté, mezi nimiž pak i takové, za jejichž držení po způsobu nejlepším odměnit se hledím, a sice:

traktát „Mrtví jazykové“ od Velmistra Hrobhrda
a kniha „Úsvit zapomnění“ z dílen skriptoria universit Vesnech

Přičemž první o hovorech s odloučenými dušemi pojednává, a často nalézt jako součást jiných starých spisů podobné tématiky se dá. Avšak o druhém, nic kromě zkazek na úžasnosti a pojmu látky takové v rozsahu nebývalém, jsem slyšel.
Bohatě odměním nález vědomostí, které jejich řádky drží.

Pakliže by některý z pánů mi vypomoci chtěl, přičemž sám nemá pro záležitostí vlastní časů nazbyt, by v knihovnách svých rozsáhlých po věci tak titěrné se pídil, rád spisů všech přeberu s pečlivostí největší si se svolením jeho, kteréžto opět vyplatit po dohodě vzájemné hodlám, ať budou mé nálezy ve spisech jeho jakékoliv.

Ať už tedy pro mne máte nabídek, či snad žádosti nějáké, neváhejte chvíle nikteré krystálů komunikačních k potěšení mému užít.

S pozdravem ku dvoru Vašich.
Vermitras
_________________
Zpráv písmeny slovy
poselství ctí činem
vše to poslům do úschovy
pro slova jednáme, pro činy hynem

[Frantisek]

I setkal jsem se s Vermitrasem a společně jsme zavítali do našich knihoven, kde jsme pročítali a hledali potřebné úryvky. I nalezli jsme knihu s názvem "Vzkaz ze záhrobí" a ta se stala našim cílem.
Vermitas hltal každé psané slovo a já jen nevěřícně přihlížel. Nakonec byl Vermitas tak vyčerpán čtením, že se mne zeptal, zda by bylo možné knihu zapůjčit za nějakou protihodnotu.
Řekl jsem mu, že o této věci nemohu rozhodnout sám a tak se vás táži, zda bychom tuto vzácnou knihu zapůjčili do jeho držení na nějaký čas potřebný k prostudování.
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Vermitras z Nulm]

Nechť pak pánů, kterých by otázek skrze motivy moje mělo, s otázkami či přípomínkamy nešetří nikterak.

Mnoho sejde mi na řádcích oné knihy, a držení svých hmotných statků, směnou za výpůjčku díla takového, ulovniti neváhám.
_________________
Zpráv písmeny slovy
poselství ctí činem
vše to poslům do úschovy
pro slova jednáme, pro činy hynem

[Hellmaster]

Až k mým uším neustále rostoucím zpráva o hledaných svazcích dolehla a s radostí oznámit mohu, že Mrtví jazykové v mých regálech se nachází. Leč že tyto řádky nejsou již třeba řečeno mi bylo. I Úsvit zapomnění v držení jsem míval, však jak už to tak v podobných situacích bývá, kdysi jednomu z přátel svých jsem ho zapůjčil a nyní komu za Aethana vybavit si nemohu. Že kopii kdysi má přítelkyně Tekla si udělala jsem ale nezapomněl a ihned zprávy jsem jí zaslal.

Podrobnosti mé prosby znaje, jala se Tekla zapůjčení knihy zdráhat, neb svazek hodnoty takové prý do cizích rukou nepatří a já jsem toho důkazem. Na základě známosti naší, přesvědčit se mi ji podařilo, že knihu poskytne zájemci k nahlédnutí. Jednu podmínku však měla, tedy že oplátkou dotyčný přinese jí tři předměty, pro které čas sama si zajíti nemá:

1) Čerstvý lektvar, kterým změna v drobné zvíře dá se zvrátit.
2) Slzu panny. Čerstvou jednu nebo po záruční době raději dvě.
3) Kořen madragory, za noci kdy krev nevinných byla prolita trhaný.

Několiko kořenů v držení mám a tak jeden jsem ji ze svých zásob poskyl, leč další dvě její přání vyplnit jsem nemohl a proto Spolkovní bych požádal, aby učinili tak a panu z Nulm jeho hledání ulehčili.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Zizinek]

Jestli chcete mohu Vám trochu pomoci. Neb dvě perly panny ve své truhle jistě mám, dokonce i nějaký lektvar se kerým si nejsem jistý zda je to ten, co hledáte, ovšem jeho stáří a tím pádem ani funkčnost zaručit nemohu.
Kdyby jste chtěli pokuste se mne kontaktovat na mém krystalu nebo se stavim ke mě domů.
_________________
Zizinek, Paladin
Člen Spolku

[Vermitras z Nulm]

Poděkování četná rytíři Zizinkovi za znalosti a příspěvěk jeho věci mojí nedocenitelný.

Arci tušit se dá, že lektvar ten vskutu čerstvosti svojí již pozbyl, v čemž prosím pánů ostatních o rady a pomoc v hledání dávky jeho časem ještě netknuté.

Tu vytušil jsem s pomocí lidu početného, že snad by se v jeskyni čarodějné nacházet měl, kdež i řeči o doupěti jakéhosi Luciana byly, avšak čeho soudit z toho v správnosti náležité věru neznám.

Snad pánové nějácí další radou, či snad dávkou lektvaru čerstvou, vypomoci svedou.

Nabízím za lektvar takový, mimo statky všechny ostatní, i svého nejlepšího plnokrevníka, co v stájích mojich ladem zbytečně leží.
_________________
Zpráv písmeny slovy
poselství ctí činem
vše to poslům do úschovy
pro slova jednáme, pro činy hynem

[Vermitras z Nulm]

Poděkování četná družiníkům, jenž lektvaru onoho vzláštní z popudu dobrosdečného a na přímluvy střelce Lenyho k rukám a vůli mojí nedočkavé, přes nebezpečnství překážek všech jistě četná, dopravili mi v času tak nečekaně krátkém.

Dále tedy zbývá slz a lektvaru toho, kterých ochrany a pozornosti mé nynější nejlepší se těší, odvzdání v čas co možná nejbližší době současné, a tomu jednak skrze nedočkavost mojí stran písma svazků vzácných, předně pak však zřetel prchavosti čerstvosti lektvaru toho, kteréhož staří dle slov pana Lenyho od večera dnešního nabývá.

Prosím tedy o směnu náležitou v hbitosti nejlěpší, by darů a píle zúčastněných všech v zmar nesešlo.
_________________
Zpráv písmeny slovy
poselství ctí činem
vše to poslům do úschovy
pro slova jednáme, pro činy hynem

[Stillwater]

Buďte pozdraveni přátelé,

sic konečně se mi podařilo alespoň částečně odpoutat se od povinností nutných, mysli však nelahodících, a podrobněji projít vzkazů Vašich. Srdce mi též zaplesalo radostí, že ke zdárnému konci již snad události směřují. Kdyby však přesto učených svazků se Vám získati nepodařilo, můžeme určitě projít ještě mou starou zaprášenou knihovnu, co mám též ve věži. Dokonce i věcí vzácných, co tu poptáváno bylo, se mi pár v truhlici povaluje (nápoj, slzy), obávám se však, že s čerstvostí na tom budou asi stejně jako loňské sněhy na vrcholcích dalého Zenta. Přesto však jestli cítíte, že Vás opouští síla a inspirace, mohu ještě nabídnout příjemnou relaxaci a doplnění sil v kruhu s hvězdou nakreslenou pěti přímými tahy, jistě budete vědet, co mám na mysli.

Podepsán Stillwater.
_________________
Smrt nad Zlato!!!
Stillwater, necromancer, člen Spolku

[Vermitras z Nulm]

Bratře po černé kápi, jakkoliv laskají nabídky tvé radosti mojí z pozornosti Tvé, není zde čar, pokládaných ve směru sebelepším či s přesností poměrů daleko za měřidly všemi, které zhojily by zdroje slábnutí mých, ba ni mastí takových sama Tekla v držení nemá.

Její pak odměny, které bez pánům Spolkovních zatěžko bych vysloužil, vybíral jsem si po tři dny a noci dlouhé, až sčetl jsem posledního z převzácných řádků Úsvitu zapomnění, jich po svolení a za směnu domluvenou stran moudré Tekly očím mým v údivu nenechavým k nahlédnutí bylo, a shledal po rozvernostech nepřízně pokusů o spojení se svým mistrem i přes sílu písma nebývalou knihy oné schopností svých nehodných úkonu takového.


Ač mi ze svazků písma tak výtečných, jichž existence sama loučí do hlubin churavosti mojí postupující mi byla, zbylo jen svíčky naděje poslední, nemám již v soudnosti a moci své poslední světla jiného.
A sice zkazky písma nemalé o rituálu, jež v očích původce díla samotného nad ostatní se vytyčoval, sepsal jsem si, po svolení majitelky skrz úmluvy a naléhání značné.

Ten zve se „Dálné dveře“.

Který pak hlavní požadavek na přítomnost lidu nebývalou, jak po druhu tak po kvalitě, má ….

[Vermitras z Nulm]

Toliko jsem ještě znám stran učení svého mistra, bych seznal sklonku a konce svého nevyhnutelného v hodinách nadcházejících.
Jsem vázán svému mentoru duší a úctou, směnou za modrost a sílu jeho, kterou skrze brány záhrobní mně mlčivé prokázati nemůžu, z čehož mé vůle k němu pro vysvětelní náležité samo povoláváno jest.

Pakliže nesvedu prokázat mistrovi náklonost svojí v dnech nebližších, čehož nadějí posledních rituál Dálných dveří mi skýtá, uvoluji a prohlašuji, s vědomím nejlepším a ducha čertstvosti svěžím stále ještě, následující:


Po zániku mém majetků mích veškerých, co stáje mojí a obnosu zlatých čitá, rovnými čtyřmi díly rozděleno bude a mezi pány tyto....

I. Předně krále Nulmského Jana Kmendrtě, vůči němuž jsem bezelstně na cti jsem se provinil, a jej o pardon posmrtný žádám.

II. Dále vévodu Slovoslepa Smysla který dobrým přítelem o patronem mi byl, skrz důvěru a pochopení jeho v nerosvnalostech mích vlastních.

III. Díl připadná Lordu Elricvi a dvořanům jeho, kterých poskytlo mi chvil pár radostných v hledání mi dvora nového na krajích zdejších.

IV. Společenstvu, které jednak nemálo nápomocno mi doposud bylo a jednak doporučení nejlepších od vévody Smysla má, Spolek zvané.

Mím přáním jest by na dělení dohlížel Ro Oka Vlas, který jakékoliv nedůvěry vůči mně samotnému drží, kvalit svých a oddanosti správné věci pana vévody již prokázal, a dále jediný náležitě k tomu spraven jest, by dílů pozůstalosti prvních dvou do Nulm vypravil, jakož je i pana Bizona ze Spolku znalý.

Ještě upomněl jsem se na záležitost jednu, které do úschovy pan Stillwater mi vzal, jí ať ponechá si k účelům dle uvažením vlastních.

Toť má vůle.
podepsán Vermitras z Nulm

_________________
Zpráv písmeny slovy
poselství ctí činem
vše to poslům do úschovy
pro slova jednáme, pro činy hynem