Fórum Spolku

[Slovoslep Smysl]

Když dobrotivost vaše, jak v ucho mé z úst mnohých zvěstovalo, toliko blízká Společenstvu vašeho, nakloněna řečím mím bude a pokud času svého k pozornosti nepatrné mé vyhradíte, pak ku snaze a píli, tak výtečných to vlastností otců mých, slovy nepočetnými zpovím činů svých, jsouc pak ještě méně četných než slov jim náležejcích.

I že Smysl, po otci svém, kterýž dostáv vyučení svému, jakož i otec jeho po otci otce toho mého, písaři či kronikáři po dvorech nemálo četných jak v množství tak vzláštnostech byli, jakož i by se cesta má, pro přejcné naděje moje, ve směru neméně odlišném, i přes křižovatky různé, brala.
Od jiných, než rodičů vlastních, pak Slovoslep čestován, k tomu tak pro mluvu mou, na tolik různou lidům i tvorům mnohým, že složitou ku porozumění sluchu svého považována je, neb v písmo spíš nad slova mluveného, hojněji ku životu běžnému užívaného, vázána je.

V život dosavadní svůj pak slov mnohých nutno netřeba, než že opustiv dvůr, jež obživou otce mého byl, v cesty, rozcestí a křižovatek rozličných jsem vydal se, bych si místa, na hojnost a dobré bytí, vynahledal, a tomu z příčin nevlastních ku smutko sobě vlastního.
Ku dobru mému že knih, kterýmiž od dětství mého obklopován a písmům jejich v prozumění kázan byl, znalostí četných potom proti mnohým věku rovnému mého měl. Snahy nebylo potom jiné, ku spokojenosti současné, než slova mocných, o mnohých psaných v zápisech nemalých, ve vědomí své vázal a ku blahu užíval, potom někteřích by mne snad mágem či zaklínačem nazývali.
A když v studia má, nemoc černá, toliko obávaná pokoleními od moří až k horám, lektorův a žákův přemnohých smrtila, koncem jim tak učinila. Dny putovní pak kroků v místa, před dobou tou jen z vyprávění či spíš knih známých, zavedla. Tak nouzích nemálo početných mi trženo bylo, že jsa za vězně jat v doly rudné, což domovem a hrobem mnohým byly a budou, v práci těžkou uvázán jsem byl. Do té doby pak než zjistiv ti, co jali se mne zákeřně za hodin nočních a v železa odvlekli, vědomostí a dovedností pro ně tak nepotřebných neb u jiných pánů na zlatýchp pár ceněných.
I hřála mne za těch chladných nocí vzpomínka na staré panství, jež v době odchodu mého v mord a zvěrstva, jež by ni slovy ni gesty vyjádřit nemohl žádný, upadlo. Naději probudil pak navístost moudrý pán, tváři pochmurné a vrásek již četných jak odpovídalo věku jeho, vidouc marnosti a bídy mého bytí, smluv s vězniteli, které obnosem jistě nemalým vyvážiti dal, že bych na cesty vlastní dle vůle svojí vpuštěň byl.
Na množství dotazů mých pak odvětil: "Ni hlas, ni tvář tvá, ni oku ni paměti, mojí ničeho neříká, neb slova tvá povědomě zní a dosti nápovědno, že jedním z rodiny Smyslův jsi. Tak v záměrům původním navrať svoje kroky, a najdi si pána, který by hoden písma tvého byl."

Než bych potom děkovatil jal se, ten stařec, od pohledu muž navísost moudrostí a zkušenostmi oplívající, zmizel že by snad v mlhu pohlcen byl.
Nebylo kde bych hlavu po dni ku spánku, nezbytnému to pro lidi i mnoho tvorů jiných, uložil, že časů mnohých pod nebem širým ležeti musel, že rozpomněl jsem se na další slova z let dřívějších, těch let dobroty a štěstí v opatrovnictví rodičů svých.
Myšlenky ty pak vzpomněly mne, bych užil umění mocných slov , pro pohodlí své. Prací a odříkáním potom bylin, kamenů či porostů vzácných v držení své shromáždil, že schopny byly v slova mocná učiniti ze slov věcí a z vět činů. Pročež po dnů dlouhých, po věky dva, na lov zvěře svoje bytí vložil. Z přebytků pak v tajmeství mocných slov pronikal.
A když obnosu malého v měšci, do doby oné toliko prázdného, neb zněj na časté nástroje a nemnohé šatstvo, obnosů čerpáno bylo, v obchodech malých pak měnit jsem počal, z obnosů malých potom úspěchů drobných, ze kterých potom nových knih, z rozhodnutí mého zakoupeno bylo, jež by mocných slov, kteréž už i před lapkami mordýři i jinými bídnímy zlasyny zranění uchránila, že potom slovo mocné duch čepelí zvané, pomocníkem vděčným po cestách bylo, přivázali ku mne více .

Slov mích je již jen krokem ke dni, který nazýváme dnešní. Proč že potom dávám zde takových, pro jazyk váš zmatených, nad slunce výtečně podivných tezí ?
Tomu protož, že již v služby mnohých pánův, od doby obchodů svých, nabídku jsem dával, neb že buď pohledem křivým mě čestovali či slovům mím pozornosti nejali, i ptal jsem se tedy pánů, kteří toliko schovývaví byli, že slovo z úst svých ku mne ztratili."Kde že bych dvora nějákého, který by písaře mladého jakož i nezkušeného přijav užil a kde že bych pána moudrého, který by mi příkladem v umění i vědení byl?"

A potkav jsem muže od vzhledu vznešeného a jak z rozhovoru patrno bylo, i mocí velikou ku moudrosti své obdařen byl, a jménem František s upřímností ku osobě neznámé se představil a rad četných mi podával, shrnouc potom vzezření mé pronesl bych navštívil místo jedno, toho času Spolek zvané.
I pak jiných vyptával jsem se, kde že by pro takových, těsta mého, uplatnění našli a kde bych pak pána ku příkladu kroků svých našel, v překvapení své zjitil jsem pak, že pán jeden jména toho Hellmaster v Spolku sídlící, zálib prý v podivýnech kronikářských má a že potom sám ctnostmi a moudrostí obdařený byl a je a že lidu kolem něho, sic nemnoho do počtu, tak smýšlení ku cti a pravdě za počty velkých platí.

I jsouc li potom mnoho schovívaví, že by poutníka jména toho Slovoslep Smysl v pozornost a křídlá svá přijali ?

_________________
Velké věci pánův, v meči a cti tak výtečných, víc než čini nejsou-li
Jestli ruka, v slovech a písmu tak výtečná, činův v legendy utvořiti dá

[Frantisek]

*pozorne si procital novou listinu a věnujíc veškerou pozornost na každé slovo se snažil,... stejně tak jak tomu bylo při vzájemných rozhovorech*

Buď zdráv Slovoslepe, tak přeci jenom tě tvé kroky přivedly k nám. Inu rozhlédni se kolem, neuvidíš žádné bohatství ve formě statků. Však srdce ryzí tluče v hrudích těch, kdož kolem tu sedí a přátelé se nazývají.
Buď trpělivý, jelikož i když chrabré jejich skutky jsou, ne kazdý přesně chápe mluvu tvou.
Jsem opravdu rád, že jsi sobě dodal odvahy k tomuto kroku co jsi učinil.

*ve tvaři se mu obevil spokojeny usmev*
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Hellmaster]

Je mi ctí přivítat tak vzácného hosta, jakým mistr Smysl bezesporu je.
Doufám že u nás najdeš co hledáš, stejně jako své místo střípku mozaiky, kterou tu hrdě nazýváme Spolkem.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Nosferatu]

*tak nejak sa prokousal dlhym svitkom napisanym velmi zvlastne*
Vitaj u nas majster pisar.Ak je tvoje bojove umenie len spolovice take,ako tvoje umenie narabat so slovom,potom nech sa trasu vsetci prisluhovaci temna.
Krv s Tebou a vela stastia.
_________________
Nosferatu - Plánovač Výprav, Thesist of Brujah clan
Nadanie ucit se je dar;
Schopnost ucit se je sikovnost;
Ochota ucit se je volba;

[Slovoslep Smysl]

[Slovoslep Smysl]

[Slovoslep Smysl]

[Dix]

Chi chi Zajimava jazyk tvuj
_________________
*Vrrrr*
Smutek

http://www.vlci.info/

[Slovoslep Smysl]

Rád bych se dle zvyklostí, zkteréchž něco málo vyloženo ctěným panem Františkem mi bylo, svolení váženého nositele víry Aethanovi, řečeného paladina Wolfa, v síle osoby vynikající a zodpovědnosti ku ouřadu svému pečlivé, by osvětlit mi dalších stránek, této chvíle skrytých ve stínu nevědomosti mé, společenství vašeho ,tak jakž je prý zde ve Spolku pro zvyklost po věky tradováno.
_________________
Velké věci pánův, v meči a cti tak výtečných, víc než čini nejsou-li
Jestli ruka, v slovech a písmu tak výtečná, činův v legendy utvořiti dá

[Archandel2]