Fórum Spolku

[Ghastly]

* Dveře stavení se skřípěním otevřely a do místnosti vstoupila nevysoká postava. Její tělo bylo oděno v brnění z kostí a obličej jí zakrývala přilbice z vydlabané lebky někoho, kdo si nezasloužil žít. I plamen svíčky na stole se přestal komíhat, jak temný chlad z ní vyzařoval. Postava se pomalu rozhlédla po pokoji a pak pevným hlasem promluvila *

„Zdravím vás všechny. Mé jméno je Ghastly.“

* I když jeho jméno znamená sinalý či smrtelně bledý, jeho kůže byla tmavá jako noc. Ale nebylo tomu tak vždy. Kdysi býval mladým čarodějnickým učněm a jeho kůže byla stejně světlá jako jeho mysl a svědomí. Plnými doušky si užíval života a veškerý svůj čas dělil mezi své dvě velké lásky: magii a růžovolící krásku Luisu. Byl mladý a bylo pochopitelné, že magie byla v tomto souboji o čas pouze paběrkující Popelkou. Kdyby jen tehdy věděl, jak krutě se mu to vymstí… Jednoho dne Ghastlyho s Luisou přepadli při procházce lesy Temného ráje zákeřní vrazi. Ghastlyho chabé zkušenosti a selhávající kouzla nestačila ani na obranu, natož na zahnání útočníků. Jako v příšerném snu zíral na Luisu, která klesla k zemi s šípem v hrdle… Už si přál jen zemřít, už neměl pro co žít. Jako by to však ale nestačilo, vrazi ho se zlomyslným chechotem ponechali polomrtvého svému osudu a odcválali na koních pryč. S vypětím posledních sil donesl Ghastly Luisiino tělo domů. Ze zakázané třinácté truhly svého mistra vyňal starodávnou knihu, ve které byla zapsána ta nejmocnější kouzla černé magie. Snažil se přivolat ducha mrtvé lásky zpět k jejímu tělu, ale nedařilo se – jeho magické schopnosti byly příliš slabé. Tehdy přísahal, že se jednoho dne stane mocným čarodějem a plně se oddal černé magii doufaje, že se mu jednoho dne podaří přivolat duši Luisy zpět. A nejen to - složil tehdy i přísahu strašlivé pomsty všem vrahům a podlým lidem, kteří se po Temném ráji pohybují.*

*Od té doby Ghastly zesílil. I když stále ještě není tím mocným kouzelníkem jak si předsevzal, není to už ten učednický packal, který nedokázal ochránit svou milou. Jeho kůže je stejně černá jako magie, které se upsal, ale jeho srdce zůstalo vřelé a krom vrahů nezná zášť a nenávist. Je samotářský a k lidem nedůvěřivý, však s dobrým člověkem by se rozdělil o poslední sousto. Nelační po bohatství a hamižníky si ošklivý. Na své nedlouhé cestě potkal spoustu zlých lidí, ale i lidi skvostného charakteru. A kvůli těm druhým se rozhodl přijít tam, kde ho téměř nikdo nezná, tam kam ho nikdo nezval a říci *

„Ničehož od vás nežádám. Jsem tu pouze abych vám nabídl své přátelství.“

* poté se otočil , vztáhl ruku a pronesl *

„Kal Xen ! Nashledanou… určitě se někdy a někde potkáme…“

* vyhoupl se na hřbet koně, který se před ním jakoby z mlhy vynořil, pobídl ho do cvalu a zmizel v dálce*
_________________
Ghastly, Adept Spolku, tulák a dobrodruh