Fórum Spolku

[Ursus]

Maturoval jsem za 5. Podle osobní úvahy by to bylo tak minimálně za 9. Učitelé chápou, že je toho hodně, takže i když jsem předvedl na svůj výkon podprůměrný výkon, přitočila se ke mně ke konci učitelka a řekla mi, že tak kvalitní kousek už dlouho neviděla.
S tou češtinou - je to o tom, jak ti co vyhovuje. Já se třeba na češtinu skoro vůbec nemusel dívat, protože mě tenhle jazyk baví. Ostatně teď ho studuju na výšce.
Jednu radu ale mám - musíš, opakuji MUSÍŠ se alespoň podívat na každou otázku. Pokud vynecháš jednu otázku, tak si ji vytáhneš (kámošce se to stalo v psychologii s jedinou otázkou, mně v češtině a informatice). Opravdu to za ty nervy pak nestojí. I z toho se dá vybruslit, ale musíš se na to alespoň bleskově kouknout!

Jakou výšku? Hlavně ne takovou, která ti nic neříká. Měl bys skutečně hledat, co tě baví a toho se držet. Jak jsem řekl, jsem na češtině, pro mě velmi jednoduché, protože mě to baví a po prvním roce mě to zavlálo k externí spolupráci s Českou televizí. Naopak lidi, kteří tam šli jen proto, źe brali bez příjmaček to po roce buď vzdali, nebo se tam velmi trápí, nadávají a nestíhají (učí se v jednom kuse).
_________________
Spoléhat na druhé je vždy ponižující, ale nemít nikoho, na něhož byste se mohli spolehnout, je ještě horší.
John Wyndham - Den trifidů

[Frantisek]

Ja si také přihodím svou trošku do mlýna. Po přečtení jednotlivých příspěvků s některými souhlasím více, s některými méně, ale to už tak bývá.
Rozhodně nesouhlasím s názorem, že maturita je divadýlko. Jistě, je to oproti zkouškám na vysoké trošku o něčem jiném, ale vzhledem k faktu, že je to tvoje první pořádná zkouška, tak je to pro tebe krapet náročnější. Já osobně nenávidím literaturu, takže tohle pro mě bylo peklo. Na matematiku jsem se vůbec nepodíval a zbytek taknějak prolít.
Jak Lenička říká... z čeho máš největší strach, to nepodceníš a naučíš se. (Pokud si jako já nevytáhneš uplně nejpitomnější otázku z celýho okruhu jako já, na kterou v termínech předemnou vylítli už 3 lidi a já rozšířil jejich řady ).
Protože tě Leny trošku znám, budeš ten typ technicky zaměřený. Pro nás je maturita fakt peklo. Musíš se naučit fakt hodně, kdy normálně v hlavě tolik pitomostí nenosiš a fakt jsou kničemu. Maturita z literatury je ta největší úchylárna (pro mně). (Pokud sem někoho urazil, tak se omlouvam, ale radši odříkám všechny otázky z matiky, než jedinou z litošky... kdejakej pisálek se tehdáv hospodě opil z nešťasný lásky, pak si vylil srdce na papír a dnes se o něm musíme učit... bleee)
Já a Patejl jsme klasicky posouvali metr.... od listopadu se budu učit, od vanoc, od vysvědčení.... a pak prostě není čas.
Pokud se ti podaří přinutit se vážně učit... udělej to.
Doporučuju navrhnout kalendář, kde definuješ, co musíš umět... Zároveň s tím si ale musíš stanovit hodně přísný podmínky, co se stane když to nestihneš. (podmínka typu... když to nestihneš pocuť, tak příště toho musím udělat 2x tolik není vhodná... po pár prohřešcích, nad tím mávneš rukou a půjdeš si dělat co tě baví.
Prostě záleží na jaké škole jsi.
U nás na technice vyházeli opravdu dost lidí od maturit.
Na gymplu jsou asi hodnější.

A vysoká?
Počítej s tím, že ať se dostaneš kamkoliv, budeš nucenej se občas učit věci, které nechceš. Jako budoucí programátor se budeš učit architekturu počítačů (z HW hlediska), samozdřejmě matematiku, angličtinu, budeš asi odevzdávat nějaké protokoly z laboratoří, možná i nějaké základy ekonomiky a další věci. Je to prostě takové nucené zlo. Rozhodně student programování nesedí všechny vyučovací hodiny za počítačem a programuje. To tak bohužel není. Budeš se učit i třeba starší programovací jazyky (aby jsi věděl, jak se to kdysi dělalo - nové jazyky na to navazují, rozšiřují) a je možné, že jazyk v kterém by jsi chtěl programovat tě učit nebudou.
Základ programátora je, že to chcě dělat a hledá novinky na netu, zkouší různé algoritmy a prakticky se učí programovat sám. Škola jako taková ti toho moc do života nedá.
Dá ti jen titul, který ti může zajistit pouze vyšší plat a trošku jiné zacházení při výběru povolání.
Jestli by si chtěl někdy do Brna, určitě nechoď na Univerzitu Obrany. Jednak by jsi musel jít jako voják (měl bys různeé výhody) ale po škole se ty výhody vypaří (můžeme rozebrat po ICQ). Má to pár dalších důvodu, proč tam nikdy. To radši VUT, nebo MUNI.

Taaaak to sem se tu ale rozkecal, ze
ted mě budou všichni ti češtináři kamenovat
*de se obalit polštářema*
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Bereg Sunrise]

Muzem trosku flame ne. Dodnes nechapu na co jsem se mel ucit literaturu, kdyz jsem se 90 procent otazek drtil zpmaeti a z toho dalsi polovina mi absolutne nic nerikala a nic z toho nevyplyvalo. Divim se ze jsem se dokazal nadrtit bez myslenkove ty stranky . Literatura = pro monoho lidi bezvyznamny predmet. A kdyz jsem tak sedel u baru v patek, tak jsme si rikali. Pamatujes si neco z literatury ? Ne, snazim se to vyplavit tim pivem.


EDIT: Od zari budu bydlet v Brne tak nakej sraz ne ? Tedka je nejak flakam .

[Patejl]

Ja jsem taky Brnak, srazme se!

A abych nebyl moc OT: No na cestinu sem si vytahl uplbe nej otazku, Karla Capka, takze to bylo jediny stesti a taky me to celkove uklidnilo, protoze cestinu sem mel jako prvni predmet...
_________________
Patejl,
"prskavka v plechovým balení"

[Ursus]

Čeština je krásná a je fajn. Literatura je ale opravdu o ničem, s tím souhlasím. Přesto vás uklidním, maturita z literatury je pořád ještě v klidu v porovnání se zkouškama z literatury na vysoké. 15 stránek, na kterých popisujete a rozebíráte jednu tenkou knížku, patří k těm duchaplnějším věcem, na které narazíte. Učení se o Jungamannovi a dalších blbech s jejich originály v ruce je už horší. Ale dá se to zvládnout.
Nic není tak těžké, pokud víte proč to děláte. A to na vysoké podle mě platí dvojnásobně. Musím udělat literaturu? Proč? Abych se dostal k tomu, co mě baví žurnalistice. Musím dělat ekonomiku. Proč? Chci přece, aby mě uznávali jako programátora (a to je s titulem mnohem jednodušší).

Ještě bych možná doplnil jednu radu. Buď sebejistý. Pokud víš, kolik jsi nad tím strávil a pokud jsi ten čas nad tím trávil poctivě, není důvod se zbytečně nervovat. Jestli jsi trémista a víš to o sobě, zkus trénovat. Protože sebejisté vystupování tě uklidní, líp se ti mluví, dokážeš tím zaujmout a může to skrýt některé chyby, kterých jsi se dopustil ve faktech. Já razím takovou filozofii: Slušný projev, kdy vím, co chci říct a dokážu to říct, je polovina úspěchu.
_________________
Spoléhat na druhé je vždy ponižující, ale nemít nikoho, na něhož byste se mohli spolehnout, je ještě horší.
John Wyndham - Den trifidů

[Hellmaster]

Ono jako všechno...maturita je o lidech. Proto ti asi nikdo z nás neporadí... Ode mě dostaneš následující:

1) Informace.
Tohle je naprosto nejzásadnější věc kterou k celé maturitě potřebuješ. Měl bys vědět jak to tam u vás probíhá (na každý škole je to jiný), ideálně zeptat se lidí co už maturovali u těch lidí u kterých budeš maturovat ty. A nebo přímo těch vyučujících. Často podlehnou a odpovědi ti na všechno na co se jich zeptáš, stačí se jich zeptat. Zjisti si jak bude vypadat třída ve který vás budou zkoušet, jestli se tam budeš moct jít koukat na to jak zkoušej spolužáky, jestli na potítku dostaneš papír od nich nebo si můžeš vzít vlastní, jak se losujou otázky atd. Tohle jsou naprosto vitální informace, který tě můžou vytáhnout i z toho největšího průseru.

2) Vztah s vyučujícími.
Tohle je druhá věc, která hraje obrovitánskou roli. Je moc důležité vědět jakej vztah k vám jako ke třídě vyučující má a jde skutečně spíš o ten vztah vyučující-třída než o vztah vyučující-jednotlivec. Nejde ani tak o to jestli jste vyučujícího zlobili nebo ne...jde spíš o to jakou má vyučující povahu a jestli vám to chce dát nebo ne. Jeden kamarád mi kdysi řekl, že maturita je jediná zkouška, kde všichni kopou za tvůj tým. A je to pravda. Téměř vždycky. A pokud bude zkoušející kopat proti tobě, většinou bude sám. Ještě je tam přísedící, občas třídní a předseda komise...ti všichni by měli být na tvé straně a budou ti dávat pomocnou ruku. Zjisti si jestli to tak skutečně bude. Hlavní je bejt za dobře s třídní/m. Třídní bude taky vědět, kdo vám přijde jako předseda a kdo bude kde přísedící. Zjisti si to. Hodní učitelé ti budou napovídat, ale nebudou ti to říkat na plno. To je proto, že ti budou chtít dát šanci, aby ses chytl. Jak jen to půjde, dokončuj za ně co ti chtěj říct.

3) Dojem.
Je moc důležitý jakej uděláš dojem. Víc než kolik toho řekneš. Tohle se nedá naučit, to buď umíš, nebo neumíš. Důležitý je mluvit. Jakmile je ticho, je to špatně. Na druhou stranu neplácat blbosti. Mluvit o tom co víš a snažit se to říkat co nejdéle. Ta zkouška má většinou trvat nějakých 15 minut. To je strašně málo času. Za takovou krátkou dobu nikdy nemůžeš říct všechno. Budeš rád když se dostaneš jen k tomu začátku. I když si na potítku připravíš 2 A4 textu, dostaneš se jen k první čtvrtině. Proto mluv o tom u čeho jsi si jistej že víš že to neni blbě a mluv o tom dlouho. Neni to o tom prokázat že to umíš. Musíš spíš vzbudit dojem že to umíš a hlavně že tomu rozumíš. Je to o tom zabít co nejvíc času mluvením a neříkat blbosti. Taky pomáhá když mají pocit že o to máš zájem.

4) Vědomosti.
Jednoduše řečeno...něco tam říct musíš. Radši ke každý otázce něco míň, než umět jich jen půlku. Osvědčenou taktikou všude je dohodnout se ve třídě ať každý vypracuje jednu otázku. Někteří vyučující to s vámi budou dělat v rámci jednoho pololetí sami od sebe. Nebo je do toho zkuste navést "pani učitelkooo, pani učitelkooo, začal jsem se učit na maturitu a vůbec nevim co říct tady k tý otázce, řekněte nám k ní něcoooo....a můžeme příště probrat tu dalšíííí?". Učitelka bude mít radost že vás něco naučí (budete ji poslouchat) a nebude se tolik bát že jí udělate ostudu. Navíc to zlepší vaše vztahy (je dobrý když ví že to nepodceňuješ). No a když teď máš vypracovanou každou otázku (jedna otázka tak na 2 nebo 3 A4), tak si hezky doma sedni, a po těch holkách co to tak pečlivě vypracovali to zredukuj na max 1A4. A to se uč. Hlavně ať ke každý věci umíš kváknout alespoň něco. Neuč se 20 knih od jednoho spisovatele, radši se ke každýmu nauč 2 nebo 3 knihy.

5) Podvádění.
Je až na poslednim místě. Když tě u něčeho takovýho chytnou, všechny tim naštveš a navíc to vůči nim ani neni fér. U maturity to neni tak v pohodě jako normálně. Ale jde to a velmi dobře, hlavně proto, že si všichni myslej, že si to nelajsneš. Takže pokud dojde až na tuhle možnost, zde je pár tipů.
a) Nechat si radit.
To už jsem zmiňoval výš. Ale jde to i drsnějšim způsobem. Na potítku se na tebe občas někdo přijde podívat. Klidně se ho prostě drze zeptej a doplň to těmi přesvědčujícími argumenty jako "já to věděl a jen mám okno" apod. O něco víc HC je nechat si poradit od spolužáka, ale jde to. Pokud maj do té třídy kde se zkouší přístup, většinou tam stojí u nějaké zdi nebo sedí na nějaké židličce. Když se nikdo nekouká a jste předem domluveni, klidně můžeš na dálku ukázat číslo otázky a oni ti "zakřičej" něco čeho se chytneš.
b) Tažení otázky.
Záleží na tom z čeho losujete. Papírky jsou na nic, ale my třeba měli takový ty kolečka co ti daj v šatně za budnu. Takže to číslo šlo krásně vycejtit podle struktury a když ne přímo číslo, tak alespoň jednociferný/dvouciferný. A to je taky výhra. Nenech se rozladit tím že ti budou říkat že to musíš rychle vytáhnout. Dej si na čas a najdi si co potřebuješ. Třeba u toho můžeš prohodit něco jako že to nemůžeš vytáhnout nebo "musim si přece vybrat nějakou otázku kterou umim, hahaha". Když dávaj losovat z pytlíku, někdy je do něj dokonce i vidět :o). Zjisti si ať víš jak to bude u vás.
c) Taháky.
Nedoporučuju klasický, člověk je spocenej, blbě se mu s tim manipuluje. Ale jsou taháky který jdou použít.
Pokud ti dovolej vlastní papíry, je jasnou volbou neviditelnej tahák (písmo vytlačené nepíšící propiskou). Ale to asi nedovolej, takže přichází na řadu tahák na tužce (normálně vytiskneš a nalepíš na jednu půlku tužky, pak jen otáčíš když je čistej vzduch). Tam se toho ale moc nevejde, takže musíš mít hodně tužek (do kapsy). Na potítku je 15 minut, málo času. Takže je to s tou tužkou trošku hazard. Majstrštych je přijít do prázdné třídy před maturitou a tahák napsat na lavici u které se bude sedět jakože na potítku. Záleží na tom jak to budete mít. Holka má možnost taháku pod krátkou sukýnku za punčošku. To se nás netýká. Taky mi někdo říkal o pokusu s handsfree, resp. kamarád sm ontoval rádio a vysílal to jinýmu kamarádovi do walkmana :o). Úspěšně.
Každopádně taháky moc nedoporučuju, leda že bys to s nima dobře uměl.
d) Vrcholy zoufalství.
Omdlít, pozvracet se, rozbrečet se.

A teď konkrétní předměty...jen z vlastní zkušenosti.
1) Čeština.
Měli jsme pohodového profesora. Velkého borce. "Pana Profesora". Asi 3 měsíce před maturitou si rozřezal nohu motorovkou a tak nás nestačil pořádně připravit. Ale říkal že to bude v pohodě. A bylo.
U čestiny platí, hlavně mít obecný povědomí. Pokud jsi sečtělej, nebudeš mít problém. Je to vyprávěcí předmět. Až budeš mít tu A4 autorů a děl, najdi si je třeba ve wiki nebo v jěkaý učebnici. Nic se neuč, ale přečti si o čem jsou ty knížky a co se stalo těm lidem (často na něco umřeli, nebo dělali něco jinýho než psali...to se dobře pamatuje). Neuč se zbytečný jména, to se učí nejhůř. Uč se souvislosti, události. Takhle by se měla čeština a historie učit, ale na českých školách se tomu tak bohužel ještě neděje. Nicméně maturita se tak dá udělat poměrně dobře. Nauč se to co tě baví a pak doplň mezery. Ale záleží na tom kdo vás to učí...pokud chce i data narození, tak je průser.
Myslim že bývaj i bčkový otázky kde je gramatika, něco o nějakých slohách apod. My to něměli. Ale to by snad mělo být v pohodě. Když si ošéfuješ čas, nedostaneš se k tomu.
2) Matika.
Přijdeš, spočítáš příklad. Máš dobře? OK. Máš špatně? Najdeme chybu. OK. A co kdyby tam nebylo 1 ale -1? Aha aha, tak jo. A 15 minut pryč.
Každopádně ukecat tabulky na potítko.
3) Angličtina.
Bývá fraška vždy a všude.
4) Fyzika.
Nikomu nesednou všechny otázky. Je třeba si vybrat co ti sedí. Když se nepovede, průšvih. Mě se to stalo, vyučující byl dobrák. Tady rady nejsou...ale bez vzorečků to ve fyzice nejde. Zapamatovat si praktický použití, praktický příklady. To maj fyzikáři rádi.

...ale tohle jsou už mé osobní zkušenosti. U vás to bude určitě úplně jinak a záleží z čeho budeš maturovat, no.

Každopádně je chyba maturitu podcenit. Lidi to nedávaj ze dvou důvodů:
1) Podceněj to až moc.
2) Narazej na blbce.

2) neovlivníš a znamená to jen že se musíš pořádne nadrtit a mít štěstí.

Takže nepodcenit a doufat.

Edit:
Příště Epizoda II: Vysoká škola - skrytá hrozba.
_________________
Hellmaster, posel Aethanův, Představený Spolku

[Pajadin]

Jak udělat maturitu? ... Na to teď nemysli, do září je času dost

(viděl někdy někdo Hellíka, že by někdy napsal post obsahově se neblížící knize? )
_________________
Pajadin, Člen Spolku
Obchodník - milovník

[Wolf]

[Frantisek]

To Paja: ...hmm... ne, ale píše fakt hezky a účelně.

Ještě bývají maturity z jiných předmětů.
My měli Elektronická měření, Elektronika počítačů a praktická maturita.
Tady už hraje velkou roli fakt... rozumíš tomu & pamatuješ si schémata (nebo je dokážeš vymyslet a namalovat podle toho co o tom víš).
Tady je nejdůležitější tomu prostě rozumět a vědět jak to tam šlape. To se naspaměť učí špatně.

/post je spíše pro lidi, kteří toto čtou a jsou na technice, než konkrétně pro Lenyho. Toho se to na gymplu netýká/
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Pajadin]

Franta: Jojo, to vím ;o)

Jinak tedy technický školy jsou fakt o tom tomu rozumnět, sám sem prošel elektro a teď dělám něco podobného na vyšší. Mělo by to bavit jinak se to těžko učí nazpaměť ;o)
_________________
Pajadin, Člen Spolku
Obchodník - milovník