Fórum Spolku

[Jacob]

„Co to?“
Válečník Jacob se probudil do tmy černé jako jeho ranní káva, která byla v podstatě destilovaný kofein a byla to jediná káva svého druhu, ze které se šlo opít i bez přídavku alkoholu.

Pokusil se udělat krok, ale o něco tvrdého se udeřil do čela.
„Co to?“

Nic nechápal, jeho tělo ho bolelo jako po několikadenním flámu nebo několikadenní bitvě, přičemž si nebyl jistý, čeho se to vlastně zúčastnil, že takhle bídně dopadl. V jeho pomalém mozečku se začala formovat myšlenka, že padnul do zajetí, na což znal jenom jednu odpověď – promlátit se na svobodu čelem. Udeřil čelem o neznámý materiál, který pod nárazem kostní lebky prasknul.

Poté, co se intenzivní bolest stala snesitelnou, ohledal poškození. Ukázalo se, že byl stále lapen, a navíc měl frakturu lebky. Některé dny prostě nejsou dobré. Pramínek krve mu stékal po obličeji a nejistě kapal kdesi na dně čehosi, kde byl lapen. Krev chutnala jinak, než když tenkrát v bojové zuřivosti ukousal nepřítele k smrti i přes železné plátování. Jo, to byly časy.

Naléhavost situace, volně přeloženo stále se prohlubující se klaustrofobie, ho přiměla k rychlé akci. Začal bušit pěstmi.

„Otevřetééé!“ potom se zamyslel na chvilku, „nebo uvidíítééé!“

Najednou se před ním otevřela dvířka. Nejistě vyšel, uklouzl po loužičce vlastní krve a natáhnul se, což bylo důvodem, proč si prohlédnul, v čem to byl vězněn.

„Rakev!“

Uvědomil si, že něco svírá v ruce a není to zbraň, což bylo přinejmenším podivné. Byl to kus papíru s jeho rukopisem, pokud tak můžete označit rytí tupým nožem do pergamenu, který již několikrát posloužil jako hygienická pomůcka. Na něm tři slova.

Spolek. Upír. Vysvětlit.

Zamyslel se. Znělo to tak… známě. Třeba tam budou vědět, co se s ním vlastně stalo, nebo mu pomůžou rozpomenout se.

Instinkty převládly. Vzal do ruky světle zelený kámen na řetízku okolo krku, který začal zářit, a ve vteřině ho přeměnil na malého upírka. Ten vzal zelený kámen opatrně do tlamičky a vydal se nočním vzduchem k budově Spolku.

[Bizon]

Zdravím Jacobe,

ač mi Tvé jméno není známo a má paměť nesahá, tak hluboko do historie Spolku, tak Tě vítám zpět mezi živé.

Doufám, že se brzy setkám tváří v tvář, abychom se mohli lépe poznat.

Ať Aethan provází Tvé kroky a hlídá Tvojí duši na cestách Temného ráje a chrání Tě před nástrahami hord vrahů, lupičů a Izualových pomocníků.

Sílu a čest
_________________
commander viagra generique algerie www.viagrasansordonnancefr.com

[Frantisek]

Buď zdráv Jacobe, tedy Seamusi
Pokud by jsi si náhodou vzpoměl, jsem František. Chtěl bych se zeptat, zda tvůj komunikační krystal stále funguje pod číslem 74-600-202.
A pokud to bude v mých silách, pomohu ti s terapií.
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko