Fórum Spolku

[empti]

Méno mé postavy:Furbik
Chtěl bych do spolku abych rozšířil své znalosti z dungů.
Můžu nabidnout pomocnou ruku.
Mohly byste mně příjmout protože bych vám mohl pomoct v dungu.
Můj příběh.
Jednoho bouřlivého večera se narodila dívka jménem furbík . Noc, kdy se narodila přistoupily k ní sudičky. První jí dala krásu a chystrost, druhá ji podarovala zdravím a třetí ji dala schopnosti čarodějky. V období, kdy dospívala její schopnosti a síla rostly. Ona však něvěděls, jak takové nepřeberné množství kouzelné síly má využít, proto vyhledala nejlepšího čaroděje na světě, Merlina. Po dlouhá léta byla jeho učněm, naučila se všemu, čemu by měl dobrá čarodějka rozumět, naučil jej používat hlavu v boji a nenechat se ovládnout zlobou... Jednoho dne, když měla už ukončit výuku, zadal jí Merlin poslední těžký úkol. Poslal jí do hor na ledového draka a požadoval aby mu z něj donesla krev a kůži...Učedkyne poslechla svého mistra a vydala se do hor najít a přemoct draka ... Cesta byla náročná a vyčerpávající, strmá skála se jí pod nohama rozpadala ... po dlouhých naročných a vyčerpávajícich 3 dnech dosáhal vrcholu, draka zde již nenašla rozhodla se tedy na draka přichystat, začala meditovat aby měla dost síly takového draka přemoct.Po dlohém čekání byla již připravena a tu se najednou objevil ledový drak...Nepřed ho jen dráždila slabými kouzly,pokoušela se draka oslabit a unavit.Drak se jen tak nedal, uhýbal před kouzly, až se nakonec opravdu z toho létání unavil.Dívka nakonec soustředila všechnu svou sílu do velmi mocného,silného a náročného kouzla. Čekala jen, zda se kouzlo vydaří, viděla záblesk a pak se probudila po 2 hodinách vedle mrtvého draka. Stáhla z něj kůži a jeho krev nalila do lahve. Při odchodu však něco spatřila v hnízdě, bylo to dračí vejce, vzala ho proto také s sebou. Přišla k Merlinovi do chatrče, dala mu požadované věci. Merli z kůže ušil pro ni oblečení, řekl kouzelnou formuli, a nakonec jej dal dívce. To ji mělo ochraňovat před nebezpečím, z krve ji udělal ozdravující lektvary. Nakonec hrdě vyslal dívku do světa. A dračí vejce? To si Merlin nechal, aby draka vychoval ke svým potřebám v boji proti bandytům a násilným vrahům.

[Wolf]

[Leny-m]

Zdravím Tě Furbiku.
Dáš nám na sebe nějaký kontakt?
_________________
Leny-m

[Frantisek]

Ahoj,
Jsem rád, že zde konečně vidím tvoji přihlášku. Snad na tebe budou naši hodní.
*s úsměvem na tváři odkráčel prohlubovat své znalosti*
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Pajadin]

Zdravím Furbíku,
již jsme se potkali při boji v jeskyních, takže se už malinko známe. Podle toho, co říkal pan František jsi nadějný mladý mág, takže se těším na další setkání. *mrknul*
_________________
Pajadin, Člen Spolku
Obchodník - milovník

[Stillwater]

*zívl*
Slunce už bylo vysoko na obloze, malátná postava se teprve klubala z pohodlné postele. Ovšem na to, jaký komfort jeho skvělé lože slibovalo, byl překvapivě celý rozlámaný.
"To zase byl včera ale den!", zaklel a začal si oblékat svou černou róbu. Když však sáhl do kapsy, našel kapesník s uzlíkem v jednom jeho rohu. "Mno vida, co jsem to asi jenom chtěl..."

Pak to už trvalo jenom čtyři hodiny, dva zabité démony, jednoho mrtvého a upečeného orčího vepře a Stillwater si opravdu vzpomněl ... "Nástěnka!!!" , vykřikl, zahodil okousanou kýtu, vytáhl z róby pár bylinek a za moment už stál ve stínu jejich Jhelomského sídla a pročítal listy, které už tak dlouhou odkládal. Bylo vidět, že se při tom potutelně usmívá a semtam si jen tak pro sebe něco nahlas prohodí.

"Furbík, mágyně ... statečná mágyně ... Tak to už se těším, až se potkáme ... vejce? ahh, dračí vejce! Že bych si dal na oběd taky vejce?"

Načež vytáhl z róby husí brk, kterým si někdy při bitvách dopisoval chybějící svitky a rychle připsal na zbylé místečko na pergamonu..