Fórum Spolku

[Frantisek]

Pomalu se svět začal probouzet do nového dne. To už ale z hostince v Moonglově bylo slyšet vrzání truhel, mohutné přehrabování s jejich obsahy, semtam i to ostřejší slovíčko. Pak se do dění v jednom pokoji přidal druhý hlas.
"Co to tu tak vyvádíš, je brzo. Nech mě ještě spát"
"Spát?!? Jak můžeš ještě teď spát? A vůbec kam si mi schoval moji krev, mám tu jen trošku. Ty jsi tu zase uklízel co!"
"Hmm", zamumlal a otočil se na druhý bok a přetáhl si peřinu přes hlavu.
Vampír hnedle přiskočil k posteli a zatřásl s mužem pod peřinou. "Nechrň!"
Vykoukla z pod peřiny hlava: "Tak si skoč do Spolku, tam určitě krev bude. Klíček jsi nedávno dostal a aspoň tu bude ještě chvíli klid".
"Dobře", pronesl vampír. "Ale jestli cestou někoho zakousnu, tak je to na tvoje triko"
"Hmm", ozvalo se lhostejně z pod peřiny.
Vampír nad ním ještě chvilku stál, pak cosi zamumlal a odešel z pokoje.
....
....
Slunce se již vyhouplo nad kopec a František ml. s Shadowem stáli připraveni v Minoku u baráku a čekali až se shromáždí všichni co přislíbili účast(9:00). Už byl čas odcházet podle prvotního plánu, ale dva klerici kdesi zabloudili a tak se na ně muselo čekat.
*zííív* ozvalo se
"Ty bys taky pořád jen chrápal", koukl Shadow na Františka. "Myslím, že bych tě měl hodit tady do tý vody, aby jsi se probral".
František se na něj podíval, ale neřekl nic.
Po chvilce čekání se rozhodlo, že zajdeme před brány a budeme na kleriky čekat tam. Nebylo to nijak těžké tam dojít. Nebyli jsme tam ani všichni, když se jednomu mágovi splašil had a skočil do modré brány a tím znemožnil vstup dalších lidí.
Začalo houstnout napětí nad tímto neštěstím a každému se vařila krev v žilách. To co ale nikdo nečekal, bylo když vyskočil z pasti blood elemental a skočil do žluté brány. To se každému zatemnilo před očima a se skleslým výrazem jsme rozbili tábor před branami a čekali na znovuotevření. Místo dvou kleriků dorazil jen jeden, jeden paladin čekání nevydržel a opustil naše řady.
Čekali jsme dlouho, ale dočkali se. Dvanáct hrdinů stálo připraveno skočit do temnoty a poprat se s nástrahami jak jen to umějí nejlépe.(Bylo 12:05 zhruba)
Naše skupina kde František tvořil hlavního mága bojovala s velkým odhodláním, ale síly docházely a stála proti nám velká síla. Před Black mustem nastala první vážnější situace, kdy žili dva vampíří. Shadow a Terrka. Z poza zeď už byly slyšet hlasy kamarádů, co šli druhou cestou. To nám dodalo odvahy a tak jsme vyřešili náš malý problémek a urychlili jsme náš postup k nim jak jen to bylo možné. Když jsme přiběhli ke Guarianovi, vpustili jsme druhou polovinu k nám. Ti byli odpočatí a také to bylo znát. Teď jsme šli odpočívat my a oni si tam ještě chvíli hráli.
Po pauzičce následoval skok k vampírům, kde jsme jim měli ukázat, že ten Horizit, který hlídají chceme a že nám v tom nezabrání. A také nezabránili.
Místo nemrtvých nám nepřálo a smrt se nám vysmívala. Když jsme totiž porazili Lord Liche Lorda, tak jakoby ho někdo volal z říše mrtvých znovu a znovu k nám, aby dělal problémy, jaké si nikdo nepřál i v těch nejčernějších snech. Byly to muka ho potřikráte zabíjet. A pokaždé byl nekompromisní a bez soucitu. Naši svatí bojovníci se snažili půdu a tělo kolem znovu padlého LLL zaříkávat aby už našel klidu. Nikdo už se s ním nechtěl setkat počtvrté a s tichou modlitbou jsme se co nejrychleji vydali pryč z prokletého místa. (bylo asi 16:30)
V domečku, kde přebýval ošklivý pavouk, jsme si udělali krátkou pauzičku a po načerpání sil jsme šli říct Lord Ice Wyrmovi, že v těchto končinách není vítán.
Pochopil to docela rychle. Stejně tak jsme vysvětlili Santům, že u nás máme Ježíška a ne Santu. Lord Death to však nechtěl pochopit. S ním jsme se potrápili natolik, že si někteří už trhali vlasy z hlavy. Chrabrý a jediný paladin v našem společenství se ujal nejzodpovědnějšího úkolu a to otrávit samu Smrt a podívat se jí z blízka do očí. Tento pohled také povětšinou nepřežil a kolikrát padl v smrtelné křeči s výrazem nepřectavitelné hrůzy a bolesti. Avšak rány které se mu podařilo udělit Smrťákovi byly z prvu slabé avšak pak zesílily. Smrťákovi zůstala desetina životní síly, avšak jakoby chytl druhý dech. Našeho paladina posílal k zemi aniž by dokázal dokončit svůj úder. Když se mu to náhodou povedlo, tak jakoby byl Smrťák imuní vůči jedu. Vždy jen lehká otrava, maximálně trošku silnější. Byli jsme ve slepé uličce. Nezbylo nám nic jiného, než nahnat Smrťáka do kouta a zkusit do něj pustit pár šipek od našich dvou Rangrů…. Ale ať se Rangrové snažili jak mohli, jejich šipky se lámaly o jeho robu, aniž by mu cokoliv způsobily. Nezbylo nám nic jiného než doufat, že snad další otrava bude účinnější. Ještě chvíli jsme s ním hráli na honěnou a na schovávanou. Přesto jsme ho poslali tam kam patří. Co nejrychleji jsme se přesunuli za dveře, které hlídal.
Napětí z nás částečně opadlo, avšak vzrostlo, když jsme se dozvěděli, že nás opustí jeden z vampírů. No, nemohli jsme mu nijak bránit. Zůstalo to na nás. 11 takřka pološílených dobrodruhů stálo před branou a domlouvali poslední úpravy v taktice.
Dodávali si ještě chvilku odvahy, pak se nadechli a vkročili vstříc osudu…. (bylo něco kolem 20:00 +- 15 min? už fakt nevím)
Skočili jsme do velké jeskyně, kde jsme zůstali stát jak ochromení. Jen duchapřítomní se teleportovali bokem. Ti kteří pohled Ohromného draka před námi neustáli, zůstali ochromení a jeho dračí dech je vyprostil ze strnutí. A to jen některé. Zůstal tam jeden člověk a zemřel. My jeho smrt pomstili a přivedli zpátky k životu. Dále jsme se vydali směr The One. V těchto končinách jsme už dávno poznali naše slabiny a měli tam nejednou problémy. Avšak dnes byl průchod relativně hladký.
Po delším dohadování s The Onem, jsme ho poslali také k zemi a uvolnili si tak průchod k prostoru s pěti věžma, kde každou hlídal obrovský drak s nadpřirozenými schopnostmi. Vstup byl bolestivý, ubití prvního hlídače vyčerpávající. Po otevření prvního pokladu se rýsovala malá jiskřička naděje, že to zvládneme.
U druhé věže nám to však druhý drak málem rozmluvil. Jiskřičku nám natolik uhasil, že zůstávala v srdci beznaděj a až panická hrůza. Když už byl skoro mrtvý, tak se nám vymknul kontrole a zaběhl mezi pasti, kam jsme ho nemohli sledovat. A tak se nám doléčil. To se ještě asi dvakrát opakovalo. Každému bylo vidět ve výrazu, že je nad jejich síly. To jsem ale tak nechtěl nechat. Netrmácel jsem se pekelnou cestou, abych se podíval na druhou věž a zamával pokladu. Začali jsme si vzájemně dodávat odvahy, vyhecovali jsme se navzájem. Pokřikovali na draka až dostal strach. Naši náhlou převahu neočekával a tak jsme ho zabili.
Někteří padali vyčerpáním. Náhle někdo zakřičel: „Ten drak měl u sebe SOCHU!!!“.
Poslední slovo se neslo jeskyní a naše vyčerpání se změnilo v radost. To nám dodalo odhodlání pokusit se pokořit třetí věž. Naše zásoby se v posledním boji výrazně zúžily. Byli jsme nuceni doplnit kořínky z kořisti, navzájem si podoplňovat lahve. Během chvilky tam stálo 11 lidí s pevným výrazem neustoupit.
Třetí věž padla, až mě překvapilo, jak snadné to bylo, když zrovna v těchto místech už podvakrát výpravy vylehaly. V třetí věži jsme našli to co nikdo nečekal. Byly tam dvě sochy. Skupina křičela radostí a vrhla se na čtvrtou věž s takovým nadšením, až drak nevěděl jak rychle zemřel.
Před pátou věži stál znovu Lord Liche Lord. Každému šel mráz po zádech. Nalezení čtvrté sochy ve čtvrté věži však bylo natolik motivující, že jsme ho po drobném problému zabili, včetně Abbota co byl v páté věži.
Všichni stáli jak ohromení, Oblečení měli opálené od dračího dechu, roztrhané od příšer. Byli k smrti vyčerpaní… avšak prošli celý Pride!
S nepopsatelnou radostí proskakovali branou zpět do našeho světa(2:22 přesně). Ve tvářích se jim rýsoval úsměv od ucha k uchu i když jejich oči vypovídaly o nekonečné únavě.
Teleportovali se do Jhelomu, došli k baráčku Guildy SwS, kde rozložili kořist po podlaze a začali si prohlížet poklady které přinesly….
Mnohým padala brada až na zem.

(Chtěl bych poděkovat všem za prima výpravu. Chvilkama to bylo fakt o nervy, ale když se taková věc nakonec povede, tak je na co vzpomínat. Omlouvam se těm, kterým jsem zapoměl jméno).
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko

[Frantisek]

... pokracovani...

Při dělení lotu se mohutně diskutovalo jak naložit se soškama. Protože spolek už několikrát pomáhal pri neuspesnych vypravach, bylo schvaleno at uz pro spokojenost nebo nespokojenost vsech, ze SwS dostane 2 sosky + port do baraku a Spolek dostane 2 sosky s tim ze proplati mimo guildovni.
Takze to dopadlo tak, ze jsem vyplatil mimoguildovni. Delalo to 800K. Vedel jsem ze tolik penez Spolek nema a tak jsem to vzal s radosti na sebe. Jedna soska byla dana do Spolkovni truhlice. Druha soska zustane u Frantiska, rekneme v zastave.

Vypis některých věcí které se donesly (aby lidi měli trosku predstavu)
4x socha
1x deed na port do baraku (nebo tak neco)
Archmagy komplet s zenskou robou
book of alchemy, Inscription, cartography, taming
Minotaurus hrud
Angelic rukavy
Holly krk
Phoenix chain rukavice
Ancestral hrud
Adamantium Heater stit
20x srdicka pro wara na res hulku
+9HC, +7HC, +9 War hammer
3x Black must, 3x ruznej must (nevim kterej je kterej, musite poznat z fotky)
3x alchemy nahrdelnik (teda nevim jeslti v tom nebyl nahodou nejakej na taming)

No a zbytek uz byly normal veci.
_________________
Frantisek ml. Zastupce představeneho Spolku
Ten co nosí Spellbook proklatě nízko