Fórum Spolku

[Pajadin]

Pajadin přijel ke Spolku a uviděl postavu. Postavu oděnou v černém kroužkovém brnění, ale neviděl jí do tváře. Maska, které se nejdříve lekl, ho nechávala v nejistotě kdo to může být.
"Ahoj" řekl neznámí
"Zdravím" odpověděl Pajadin "Copak tu pohledáváš?"
"Straším!" řekl podivín a ukázal na masku
Jak to dořekl, ozvalo se "bububu" a podivín pelášil pryč
_________________
Pajadin, Člen Spolku
Obchodník - milovník

[Alexandr]

Ano tohoto podivína jsem také viděl
*pomyslel si*
Ale jestli to byl zcela jistě ten podivím..
*jistě, jistě, měl nějakou masku, tak jsem mu také neviděl do tváře*
*byl v celém v černém*
_________________
Ten, jehož jméno už nikdo nezná.

[Pajadin]

*přijížděl ke Spolku a v tom uviděl jemu již dobře známého "bubáka"*
"Ahoj, už jsi tu zase? Copak tě k nám opět přivádí? Snad tu nechceš pořád strašit? *zasypal tajemného otázkami a čekal na odpověď*
"Rád Vás vidím, Pajadine. Popravdě, nejsem tu kvůli strašení, jen jsem nebyl při minulém setkání přesvědčen, jestli Vám mohu věřit..."
*Na chvilku se odmlčel*
"...byl jsem tu před pár dny a tvý přátelé mě nepochopili, nevšímali si mě a dokonce na mě poštvali své psy!"
*zklamaným pohledem se zadíval na Pajadina*
"Cože? No tohle, já si to s nimi vyřídím! Neboj se a pověz mi, co máš na srdci..." *pohlédl do očí neznámé osobě*
"Víš, Váš přítel Ursus...hledám ho již mnoho dní, potřebuji mu něco důležitého říci, velmi důležitého, ale nemohu ho nikde najít..."
"Odjel na cesty, ale neřekl, kdy se vrátí." *řekl Pajadin*
"Ohh!" *podlomili se mu kolena*
"To neeee!" *přes masku byly vidět jeho smutné oči*
*sklonil hlavu, otočil se, zamával a zklamaně odešel*
_________________
Pajadin, Člen Spolku
Obchodník - milovník

[Hemoglob]

Upír v černé kroužkové zbroji a s křiklavě barevnou maskou na tváři smutně kráčel ulicemi Jhelomu. Hluboko v srdci cítil smutek a zklamání.
"Ach, ty lidi jsou divní" povzdechl si. "Nečekal jsem že mě buď ani neuvidí od spěchu a nebo budou odhánět se psy. Vzdyť podle toho co jsem četl, mají mezi sebou v tomhle Spolku i upíry..."

Už si ani nevšímal kterým směrem se vydává na rohu které ulice, jen šel dál a bylo mu jedno kam.
A najednou stál zase před tou budovou, v okolí které celý týden chodil, skrýval se a čekal.

"Hm. Asi můj osud chce abych se sem pořád vracel. Ale proč ? Ten koho hledám je prý na cestách."
"A ani se mu nedivím" dodal ještě, když náhle uslyšel dusot kopyt.
Z protější strany ulice se blížil jezdec na nádherném světle modrém mustangu a šaty měl taky světle modré.
Bylo jasné, že míří k budově Spolku, tak rezignovaný upír udělal ještě poslední pokus a zeptal se ho, jestli neslyšel o clověku, kterého hledá.

Tajemný jezdec se jen tiše usmál a pokynul rukou, aby šel za ním. Když odešli o kousek dál a našli místo kde se dalo nerušeně diskutovat, konečně se mu představil.
Chudák upír málem spadl na zadek od překvapení, ale byl nesmírně rád, že nakonec se na něj usmálo štěstí.

Konečně může říct někomu svoje tajemství...
_________________
Hemoglob, obycejny sedy wampir
pridruzeny ke guilde MBK

Když vidím nouzi pomůžu, ale vnucovat se nikomu nebudu.

[Ursus]

Již jsem se setkal s neznámým.
Bylo to velmi podivné setkání. Vše se pak vysvětlilo.
Jednalo se o velmi zkušeného a zvláštního člověka, vlastně upíra, který má podobný osud jako já. Víc bych si nechal pro sebe.

Musím však pokárat všechny, kteří se k němu chovali negativně. Mějte i pro neznámé lidi pochopení a čas. Nikdy nevíte, s kým máte tu čest. Kdybyste Hemogloba, tak se ten neznámý jmenoval, poznali, určitě byste se k němu chovali jinak.
_________________
Spoléhat na druhé je vždy ponižující, ale nemít nikoho, na něhož byste se mohli spolehnout, je ještě horší.
John Wyndham - Den trifidů

[Ghastly]